Turistické cíle v okolí obce Osová

Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.

Fara bývala v Náměšti nad Oslavou od roku 1345. Barokní budova byla postavena Kufštejny v l. 1740–45. Na fasádě plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma od Josefa Winterhaldera. V interiéru je polychromované dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18. století a obrazy od Karla Josefa Aigena.

Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.

Z písemných pramenů vyplývá, že v roce 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v roce 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v roce 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V roce 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.

Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.

Drobná barokně-klasicistní kaple obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem byla postavena kolem roku 1800. Má hladké vstupní průčelí, v ose je půlkruhově zaklenutý vchod s kamenným ostěním. Loď kaple má sedlovou střechu, nad závěrem je střecha valbová. Je památkově chráněna od května 1958.

Kapli dal vybudovat r. 1938 hrabě Alois Podstatský-Lichtenštejn se svou manželkou hraběnkou Josefou, rozenou Harrachovou, snad na místě starší kaple. Má obdélný vstup a zaoblený závěr. Opravit ji dali a udržují ji současní majitelé zámku rodina Podstatsky-Lichtenštejn. Kaple není památkově chráněná.

První zmínka o vesničce pochází z roku 1230. Stálých obyvatel má obec 49. Kaplička Panny Marie vystavěna r. 1899. Stojí nad Řikonínem u silnice vedoucí do Kutin, Od kapličky výhled na okolí.

Drobná obdélná barokní kaple z 18. století má zkosená zadní nároží a rozšířenou průčelní zeď. Průčelí je završeno tvarovaným štítem s půlkruhově zaklenutou nikou. Obloukově zaklenutý vchod je uzavřen mříží. Krytá je plechovou sedlovou střechou. Památkově chráněná je od roku 1958.