Pátek, 4. prosinec 2020. Svátek slaví Barbora, zítra Jitka

Turistické cíle v okolí obce Sazomín

nebo vyberte

Sazomín

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 80 záznamů, 1 / 7 stran, vyhledáno za 0.04 sec
 Blažkov
Babinec
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Vysočina
Po tvrzi zůstaly náznaky místa obklopeného ze tří stran úvalem. Poprvé bylo zmíněno r. 1348 jako součást zboží Zubštějna. V 2. pol. 14. st. se po místě píše několik zemanů, po té zřejmě tvrz zanikla.
 Bobrová
Valy
hrad, terénní náznaky, nepřístupno, Vysočina, Bobrová
Hrádek sloužil jako správní středisko kolonizovaného území od 2. pol 13. st. Zakladatelem byl asi 2. manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic. Zanikl na přelomu 14. a 15.st. Dnes nalezneme pouze stopy po zavalených příkopech a zdech.
 Bohdalov
Pelfrýd
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Vysočina
Terénní pozůstatky tvrze. Postavili ji snad páni z Ronova koncem 14. st., po Bohdalovu se údajně psal Smil z Ronova. Po jeho smrti r. 1405 zřejmě opuštěna. Zřícenina rozebrána v 19. st., dnes najdeme pouze příkop a terénní zbytky budov a hradeb.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Kamenná, snad barokní, sloupková boží muka s kovaným, dvouramenným kovovým křížem na vrcholu. Kamenná boží muka se v našich zemích objevují v gotice, vrcholu svého rozšíření dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Barokní sloupková boží muka z roku 1698 jsou ukázkou řemeslně velmi pečlivě provedené drobné sakrální památky tohoto typu. Na prostém sloupu stojí ozdobná lucerna (kaplička), zakončená kovaný, tvarově bohatým kovovým křížem. Představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Měřín
Kamenná barokní Boží muka z r. 1701 stojí na na místě bývalého popraviště. Měřín měl hrdelní právo do r. 1755, popraviště je připomínáno do r. 1742. Boží muka byla na současné místo přesunuta kolem r. 1800. V r. 1924 byly v jejich okolí objeveny kosterní pozůstatky 24 lidí.
 Březinův válcový mlýn
550.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Hamry nad Sázavou
Březinův mlýn byl vystavěn na místě původního Heršovského hamru z r. 1407. R. 1708 ho koupil opat V. Vejmluva a vytvořil zde panský dvůr. Další z majitelů, Alois Březina mlýn přestavěl na válcový a byl úspěšným podnikatelem. R. 1954 byl provoz mlýna úředně zastaven. Dnes je mlýn v soukromém majetku.
 Černá
zámek, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Zámek byl postaven Rafaelem Chroustenským na konci 16. stol. V r. 1620 mu byl zámek zabaven pro jeho účast na stavovském povstání a darován hraběti Collaltovi, který ho využíval jako admin. budovu. V 18. stol. byl částečně barokně přestavěn.
 dolní hřbitov
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
Hřbitov postaven v r.1709 podle Santiniho návrhu. O další kapli byl rozšířen v roce 1755. Socha anděla Posledního soudu je dílem V. Jäckla z r.1709). Půdorys hřbitova připomíná lidskou lebku.
 evangelický kostel
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
Novoměstský evangelický kostel je novorenesanční stavba v toskánském stylu z roku 1898 podle projektu architekta Hanse Glasera z Vídně. Nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784, která stála v místech pomníku Jana Amose Komenského.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Veselí
Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.
 hospodářský dvůr Lyra
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
Hospodářský dům, vytvářející půdorysem tvar lyry (viděný pouze z ptačí perspektivy), je z r. 1722. Navzdory přestavbám si udržel původní barokní rozvržení. Autorem je Jan Blažej Santini.