Turistické cíle v okolí obce Tři Studně

nebo vyberte

Tři Studně

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 89 záznamů, 4 / 8 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 klášterní zájezdní hostinec
Santiniho hostinec
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Vysočina, Ostrov nad Oslavou
Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.
 kostel Narození Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jimramov
Barokní kostel vznikl přestavbou pův. kostela ze 13. stol. (zmiň. r. 1361). R. 1506 přistavěna věž, v l. 1707-15 kostel barok. přestavěn (Petr Paur z Myslibořic). V 18. a 19. stol. stav. upravován (zvýšena věž, přístavby). Zařízení převážně rokokové. Kostel patří mezi chráněné kulturní památky ČR.
 kostel Navštívení Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Obyčtov
Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.
 kostel Nejsvětější Trojice
544.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Sádek
Původní kostel zasvěcený sv. Mikuláši vystavěn v letech 1515–1516. Současná podoba kostela je po barokních úpravách z let 1710–1713. Roku 1714 vysvěcen k uctění Nejsvětější Trojici. Poslední opravy kostela proběhly počátkem 21. století.
 kostel Nejsvětější Trojice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Žďár nad Sázavou
Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.
 kostel sv. Jakuba Staršího
517.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Ostrov nad Oslavou
Kostel připomínán roku 1370. Stojí na návsi ve středu městyse. Roku 1845 ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel jednolodní s tříbokým závěrem. Na severní straně přístavek sakristie. Hranolová věž zvonice završena lucernou s jehlanem. Kolem kostela hřbitov. Celý areál od r. 1970 památkově chráněn.
 kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
 kostel sv. Kateřiny
618.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Borová
Pseudogotický kostel vystavěn v letech 1890–93 na základech ranně gotického kostela ze 13. st. přestavěného v roce 1668. Interiér kostela vybaven také pseudogoticky.
 kostel sv. Kunhuty
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nové Město na Moravě
Kostel byl postaven ve 14. stol. (prvně zmiň. r. 1362). V pol. 15. stol. byla ke gotickému presbytáři přistavěna loď kostela a r. 1499 zvonice (r. 1592 přestavěna na věž). Kostel byl v průběhu času opakovaně opravován. R. 1929 vyzdobil fasádu ak. malíř K. Němec sgrafity. Ve 20. stol. rekonstruován.
 kostel sv. Markéty
618.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Borová
Jednolodní kostel byl vystavěn v gotickém stylu v pol. 14. stol. Přestavěn na přelomu 16. a 17. stol a naposledy opravován v r. 2000. Na hřbitově u kostela osmiboká kostnice s vysokou kuželovitou střechou.
 kostel sv. Matouše
700.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Fryšava pod Žákovou horou
Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.
 kostel sv. Matouše
520.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Jimramov
Barokní kostel sv. Matouše nechala v letech 1767-1769 postavit baronka Marie Antonie z Bukůvky, žijící u tehdejší majitelky jimramovského panství Marie Antonie z Waldorfu. Již v r. 1783 byl po jozefínské církevní reformě kostel zrušen a následně upraven na byty.