Turistické cíle v okolí obce Nové Město na Moravě

Vyhledání a výpis turistických míst podle krajů a okresů. Chcete-li získat výpis míst v okolí některé obce, můžete v levém menu hledat podle části názvu obce nebo přímým výběrem kraje a poté okresu.

Na úvod výběru kraje
Hledání měst a obcí
Hledání obcí podle klíčového slova.


Seznam míst ve vabrané obci

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 96 záznamů, 1 / 8 stran, vyhledáno za 0.05 sec
 Blažkov
Babinec
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Vysočina
Po tvrzi zůstaly náznaky místa obklopeného ze tří stran úvalem. Poprvé bylo zmíněno r. 1348 jako součást zboží Zubštějna. V 2. pol. 14. st. se po místě píše několik zemanů, po té zřejmě tvrz zanikla.
 Bobrová
Valy
hrad, terénní náznaky, nepřístupno, Vysočina, Bobrová
Hrádek sloužil jako správní středisko kolonizovaného území od 2. pol 13. st. Zakladatelem byl asi 2. manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic. Zanikl na přelomu 14. a 15.st. Dnes nalezneme pouze stopy po zavalených příkopech a zdech.
 Bohdalov
Pelfrýd
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Vysočina
Terénní pozůstatky tvrze. Postavili ji snad páni z Ronova koncem 14. st., po Bohdalovu se údajně psal Smil z Ronova. Po jeho smrti r. 1405 zřejmě opuštěna. Zřícenina rozebrána v 19. st., dnes najdeme pouze příkop a terénní zbytky budov a hradeb.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Kamenná, snad barokní, sloupková boží muka s kovaným, dvouramenným kovovým křížem na vrcholu. Kamenná boží muka se v našich zemích objevují v gotice, vrcholu svého rozšíření dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Barokní sloupková boží muka z roku 1698 jsou ukázkou řemeslně velmi pečlivě provedené drobné sakrální památky tohoto typu. Na prostém sloupu stojí ozdobná lucerna (kaplička), zakončená kovaný, tvarově bohatým kovovým křížem. Představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.
 Březinův válcový mlýn
550.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Hamry nad Sázavou
Březinův mlýn byl vystavěn na místě původního Heršovského hamru z r. 1407. R. 1708 ho koupil opat V. Vejmluva a vytvořil zde panský dvůr. Další z majitelů, Alois Březina mlýn přestavěl na válcový a byl úspěšným podnikatelem. R. 1954 byl provoz mlýna úředně zastaven. Dnes je mlýn v soukromém majetku.
 Bukov
Lísek, Bukovec
hrad, zřícenina, nepřístupno, Vysočina, Lísek
Hrad byl postaven v pol. 13. st. za vlády Přemysla Otakara II. Majiteli byli páni z Bukové. Zanikl už v počátku 14. století, kdy jej zřejmě nahradil nedaleký Mitrov. Dodnes je patrný příkop, zbytek věže, paláce, hradeb a hospodářských budov.
 Centrum Eden
550.0 m. n.m.
Nový dvůr
zámek, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Vysočina, Bystřice nad Pernštejnem
První zmínka o existenci statku pochází z r. 1495, kdy jej Vilém a Vratislav z Pernštejna přenechali městu. V l. 1731-1923 dvůr vlastnili Mitrovští z Nemyšle. V l. 1816 - 1825 za Viléma Mitrovského vznikl jako součást dvora klasicistní zámek. Dnes areál slouží jako zábavní a poznávací Centrum Eden.
 Čtyři palice
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Rulový skalní útvar ve výšce 732 m, tvořený skupinou tří větších skalisek, z nichž nejtypičtější, Čtyřpaličatá skála, dala jméno celému útvaru podle svých čtyř vrcholových bloků - palic. Přírodní rezervace.
 Dalečín
hrad, zřícenina, nepřístupno, Vysočina, Dalečín
Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.
 Dalečín
zámek, zachovalý, přístupno příležitostně, Vysočina, Dalečín
V zámek byla přestavěna starší tvrz v roce 1588 Pavlem Katharýnem z Katharu. Pozůstatkem přestavby jsou dodnes zachované hluboké sklepy. V r. 1850 zámek přestavěli Heinrichsové ve stylu tyrolských chat.
 Devět skal
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.