Turistické cíle v okolí obce Hartvíkovice

Pomník připomíná oběti jednoho z mnoha leteckých útoků z dubna a května 1945 na jihozápadní Moravě. Odehrál se 25.4.1945. Letec považoval zemědělskou techniku za dělo a svržená bomba zabila pět lidí, kteří se v té chvíli na místě nacházeli. Nejmladšímu, Františku Vítkovi, tehdy byly necelé 4 roky.

Pomník odhalený v květnu 1946 připomíná tragédii, která Dalešice postihla 7. května 1945. Bombardovací letouny Rudé armády na obec ve dvou vlnách náletu svrhly během deseti minut 369 pum. Zničeno nebo poškozeno bylo 45 budov včetně školy, kostela či zámku, o život přišlo 27 dalešických obyvatel.

Pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 byl odhalen u příležitosti jeho nedožitých 75. narozenin. Autorem je sochař, medailér a vysokoškolský pedagog Jan Simota. Pomník stojí u budovy dalešické školy, ve které v letech 1922–1932 působil jako řídící učitel básníkův otec Bohumil Nezval.

Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v l. 1970–78 jako součást komplexu jaderné elektrárny Dukovany. Sypaná hráz (100 m) je druhá nejvyšší v Evropě. V přečerpávací vodní elektrárně Dalešice jsou 4 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami o výkonu 4x 120 MW. R. 2007 rekonstrukce všech turbín.

Drobné terénní a stavební pozůstatky tvrze písemně zachycené při prodeji Přeckova v roce 1376. Koncem 15. století se přeměnila v rychtářský dvůr, který ve značně přestavěné podobě existoval ještě na začátku 21. století.

Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 14. stol. vladyky z Pyšela. V 15. stol. přešel majetek na zpřízněné vladyky z Říčan, po nich byl v majetku Valeckých z Mírova. V 16. stol. byla tvrz pány z Lomnice připojena k náměšťskému panství a dál sloužila jen hospodářským účelům. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.

Polozpustlý renesanční zámek postavený koncem 16. st. pány z Vlašimi, snad přestavěn ze starší gotické tvrze, na terase nad říčkou Olešnou.

Mohutné tvrziště po sídle vladyků ze Senorad z pol. 14. st. Po r. 1415 tvrz připojena pány z Lipé k Templštejnu a pravděpodobně zanikla. Dochován hezky přehledný dvoudílný areál tvrziště s valy a příkopy, ovšem beze stop zdiva.

Zámek z let 1795–1798, letní sídlo rodu Haugwitzů. V l. 1826–1829 přestavěn klasicistně. Okolo park s několika drobnými klasicistickými stavbami, např Silvánův či Apollónův chrám. Dnes ústav sociální péče.