Turistické cíle v okolí obce Hartvíkovice

Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.

Zcela zaniklá tvrz poprvé zmiňována v roce 1373, kdy na ní sídlili příslušníci rodu Milotů. Poslední zmínka je z roku 1493, kdy Václav z Kbelova zapsal ves i s tvrzí Hynkovi z Bačkovic. Dnes je celé tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi a domky.

Archeologickým průzkumem nepotvrzené místo lukovanské tvrze, jež pravděpodobně existovala již v roce 1269 za Zdeslava a Arnošta z Lukovan. Písemně ale doložena až v roce 1544.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.

Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.

NPR Mohelenská hadcová step je chráněná od roku 1933. Suchá skalní step s výskytem vzácných druhů živočichů a rostlin na ploše 62 ha. Podloží tvořeno převážně hadcem (serpentinitem). Územím prochází naučná stezka.

Předpokládaný hrad nebo opevněná stavba v Mohelně stávala již ve 12. stol. V letech 1237-1249 sídlo královského purkrabího se župními úřady. Zánik se klade do období husitských válek. Přesná lokace místa doposud nebyla spolehlivě určena.

Zbytky zdiva tvrze, která nahradila dřívější hrad. První zmínka z r. 1353. Zanikla za uherských válek při vpádu Matyáše Korvína r. 1468. Od r. 1490 se uvádí jako pustá.

Nepatrné terénní zbytky nevelkého hrádku - val, příkopy, část základového zdiva. Vznikl snad okolo poloviny 13. st. Nedochovaly se žádné písemné zmínky.

Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.

Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.

Zachovalé torzo věže tvrze ze 14.století, dnes slouží pro účely bydlení jako soukromý majetek.