Turistické cíle v okolí obce Hartvíkovice

Vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě vybudována v letech 1970-1978 jako zásobárna technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Má nejvyšší hráz a největší hloubku vody v ČR. Přečerpávací elektrárna s nádrží Mohelno. Centrum významné rekreační oblasti se sezónní lodní dopravou.

Vodní nádrž Mohelno vybudována na řece Jihlavě jako součást vodního díla Dalešice. Slouží jako zásobárna vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Dokončena r. 1977. Betonová hráz o délce 185 m, šířce 7,75 m a výšce 49 m vytváří jezero dlouhé 7 km. V hrázi je průtočná elektrárna.

Volně přístupná vyhlídková věž Rudíkov vznikla na jihovýchodním okraji obce nástavbou původní vyhlídkové plošiny ve 3. čtvrtletí 2024. Přes 13 m vysoká stavba umožňuje rozhled především jižním a východním směrem.

Zděná výklenková kaple neznámého stáří, zajímavě architektonicky pojatá, stojí u domu č.p. 11. Ve výklenku na přední straně kaple je novodobý mariánský obraz. Štít kaple je zakončen kovovým křížem. Kaple není památkově chráněná.

Zaniklá tvrz byla prvně zmíněna r. 1262 jako majetek Artleba z Černína. R. 1353 zmiň. jako „hrad“, což vypovídá o její velikosti a významu. R. 1378 v majetku Bohuše z Vanče, r. 1466 Veroniky z Boskovic. R. 1482 tvrz získal Hynek z Kukvic a připojil ji k Rosicím. Tím ztratila význam a časem zanikla.

Zaniklá cihelna se nacházela na levém břehu řeky Oslavy nedaleko jižního okraje města Náměšť nad Oslavou. Byla využívána v 19. století a zanikla pravděpodobně v 1. polovině 20. století.

Sídlištní komplex zaniklé středověké vesnice s hrádkem a tvrzí. V tomto sídlištním komplexu probíhá již více než 40 let rozsáhlý archeologický výzkum.

Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou, snad z 19. století. Dřík má niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem, bez ozdob. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Památka UNESCO tvořící součást židovského ghetta Třebíče ukrývá na ploše 1,2ha 11 tisíc pohřbů, 3 tisíce mnohdy bohatě zdobených náhrobních kamenů. Pohřívá se zde od počátku 17. století, poslední obřad proběhl v sedmdesátých letech min. století.

Výtečně zachovalý reliéf hrádku s neznámou historií nad Velkopolským mlýnem, východně od vsi Zňátky.

Zděná patrová zvonice na čtvercovém půdorysu z 19. století. Zvonice má segmentově zaklenutý vstup, fasádu bez ozdob. Je zastřešena stanovou střechou s křížem na vrcholu. Zvonice je památkově chráněná od května 1958.

Zděná patrová zvonice na čtvercovém půdorysu z 19. století. Má segmentově zaklenutý vstup, zvonové patro je do všech stran otevřené segmentově zaklenutými otvory. Fasádu má hladkou, bez ozdob. Je zastřešena stanovou střechou s křížem na vrcholu. Zvonice je památkově chráněná od května 1958.