Turistické cíle v okolí obce Myslibořice

nebo vyberte

Myslibořice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 166 záznamů, 10 / 14 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 pravoslavný chrám sv. Václava a Ludmily
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třebíč
Pravoslavný chrám byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu archimandrity Andreje (Vsevolod Kolomacký). Chrám je svým vzhledem čistým projevem napodobujícím architekturu starých byzantsko-slovanských staveb. Dnes kulturní památka ČR.
 přečerpávací vodní elektrárna Dalešice
300.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Dalešice
Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v l. 1970–78 jako součást komplexu jaderné elektrárny Dukovany. Sypaná hráz (100 m) je druhá nejvyšší v Evropě. V přečerpávací vodní elektrárně Dalešice jsou 4 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami o výkonu 4x 120 MW. R. 2007 rekonstrukce všech turbín.
 Pulkov
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.
 Pustý zámek
340.0 m. n.m.
Dobrá Voda
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Trstěnice
Zaniklá tvrz Dobrá Voda zmiňována r. 1355, kdy se odtud psala vdova po Cizkrajovi společně s jejich syny Našenem a Vrchoslavem. Tvrz prodali r. 1360 Bohuňkovi z Trstěnic, poté se majitelé často střídali. Tvrz zmíněna ještě r. 1492, r. 1506 jsou tvrz i ves uváděny pusté. Tvrz zanikla před r. 1550.
 Rabštejn
u Dukovan
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.
 Ratibořice
480.0 m. n.m.
zámek, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Ratibořice
Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.
 Ratíšovice
340.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Ratišovice
Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.
 Rešice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Polozpustlý renesanční zámek postavený koncem 16. st. pány z Vlašimi, snad přestavěn ze starší gotické tvrze, na terase nad říčkou Olešnou.
 rozhledna na Kostelíčku
480.0 m. n.m.
věž - vodárenská, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Třebíč
Vodojem vznikl v letech 1936-1938. Svému účelu sloužil do konce 70. let 20. století. V roce 2015 došlo k úpravě vodárny na rozhlednu s expozicí vodárenství. Dne 5. září 2015 byla zpřístupněna veřejnosti.
 Sádek
zámek - původní hrad, zachovalý, příležitostně, Vysočina
Původně hrad z 13. století, v 16. století přestavěný na renesanční zámek. Po požáru v roce 1694 barokně upraven. Do roku 1945 majetek rodiny Chorynských. Poté poničen minulou dobou. Dnes se zde nachází ZŠ.
 Slatina
370.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Slatina
Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.
 Slatina
370.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Slatina
Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.