Turistické cíle v okolí obce Myslibořice

Gotický měšťanský dům byl na radnici upraven v r. 1645 v pozdně renesančním slohu. Na fasádě se dochovala sgrafita, restaurovaná při opravách ve 30. letech 20. století. Dnes sídlo městského muzea se stálými expozicemi – síní fotografa Ondřeje Knolla a Papírníkovu tiskárnu a prostorem pro výstavy.

Větrný mlýn z roku 1836, sloužil k mletí smrkové kůry. Po nahrazení parním strojem chátral, proto jej obec roku 1929 odkoupila a v letech 1932-1934 upravila na byty. K bydlení sloužil až do poslední rekonstrukce, která byla provedena v roce 1977.

Secesní synagoga v Moravských Budějovicích stála v letech 1910-1977. Dnes na jejím místě stojí část autobusového nádraží.

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

V renesanční zámek byla koncem 16. stol. přebudována starší tvrz a jeho majitelé se často měnili. Začátkem 20. stol. byl upraven Robertem Goldschmidtem v jednopatrový palác. Dnes je zámek užíván ústavem sociální péče jako forma volného ubytování.

Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.

Židovské ghetto vzniklo někdy okolo r. 1410. Šlo o klasické ghetto se dvěma synagogami (postav. v l. 1639 a 1669), školou, nemocnicí a hřbitovem. Stojí zde renesanční, barokní i klasicistní domy. Na hřbitově z poč. 17. stol. je cca 3000 náhrobků. R. 2003 bylo ghetto zapsáno na seznam památek UNESCO.

Zámeček byl postaven v 18. století Berthonidesy z Tyranu. Na začátku 20. stol. byl secesně přestavěn. Dnes je z části využíván jako kanceláře obecního úřadu. Ostatní jeho části, stejně jako okolí je neudržované.

Tvrz byla postavena patrně poč. 15. stol., r. 1406 ji od markraběte Jošta koupil Jan Hovorka z Hartvíkovic. Tvrz držela řada majitelů, mj. i Pernštejnové. R. 1534 ji Smil Osovský z Doubravice renesančně přestavěl. Poté se majitelé často střídali, r. 1712 byla přestavěna do dnešní barokní podoby.

Starší tvrz v obci Valeč stála v místě dnešní fary. Nyní bez znatelných stop.

Původní renesanční tvrz, založenou v letech 1549-1551 Hynkem Bítovským, barokně upravili majitelé moravskobudějovického panství Schaumburkové v první polovině 17. století. Od té doby je nazývána zámkem, popř. panským domem. Dnes slouží převážně jako obytný dům.

Větrné kolo z r. 1910 ve Višňovém je ojedinělá technická památka. Sloužilo k čerpání pitné vody pro místní velkostatek a okolní domy, v provozu do r. 1948. Od r. 1958 je chráněno též jako kulturní památka.