Turistické cíle v okolí obce Jaroměřice nad Rokytnou

nebo vyberte

Jaroměřice nad Rokytnou

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 160 záznamů, 10 / 14 stran, vyhledáno za 0.29 sec
 pivovar
technická památka, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Vladislav
Pivovar vznikl před r. 1556. Jeho prvním doloženým majitelem byl Burian Osovský z Doubravice. Od pánů z Doubravice získala pivovar obec a pivo vařila ve vlastní režii. Poté jej prodala soukromým vlastníkům, posledním byl František Nikodem. R.1942 ukončena výroba piva a r. 1948 byl pivovar zrušen.
 Plešice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.
 pomník obětem náletu 7.5.1945
400.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Pomník odhalený v květnu 1946 připomíná tragédii, která Dalešice postihla 7. května 1945. Bombardovací letouny Rudé armády na obec ve dvou vlnách náletu svrhly během deseti minut 369 pum. Zničeno nebo poškozeno bylo 45 budov včetně školy, kostela či zámku, o život přišlo 27 dalešických obyvatel.
 pomník Vítězslava Nezvala
400.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 byl odhalen u příležitosti jeho nedožitých 75. narozenin. Autorem je sochař, medailér a vysokoškolský pedagog Jan Simota. Pomník stojí u budovy dalešické školy, ve které v letech 1922–1932 působil jako řídící učitel básníkův otec Bohumil Nezval.
 pravoslavný chrám sv. Václava a Ludmily
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třebíč
Pravoslavný chrám byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu archimandrity Andreje (Vsevolod Kolomacký). Chrám je svým vzhledem čistým projevem napodobujícím architekturu starých byzantsko-slovanských staveb. Dnes kulturní památka ČR.
 Pulkov
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.
 Ratibořice
480.0 m. n.m.
zámek, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Ratibořice
Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.
 Ratíšovice
340.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Ratišovice
Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.
 rozhledna Anička
392.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Jiřice u Moravských Budějovic
Dřevěná rozhledna Anička byla vybudována v létě 2011 v bývalém ovocném sadu nad obcí. Je vysoká 11,5 metru a poskytuje lokální výhled do okolí. Je součástí meditační křížové cesty.
 rozhledna na Kostelíčku
480.0 m. n.m.
věž - vodárenská, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Třebíč
Vodojem vznikl v letech 1936-1938. Svému účelu sloužil do konce 70. let 20. století. V roce 2015 došlo k úpravě vodárny na rozhlednu s expozicí vodárenství. Dne 5. září 2015 byla zpřístupněna veřejnosti.
 Sádek
zámek - původní hrad, zachovalý, příležitostně, Vysočina
Původně hrad z 13. století, v 16. století přestavěný na renesanční zámek. Po požáru v roce 1694 barokně upraven. Do roku 1945 majetek rodiny Chorynských. Poté poničen minulou dobou. Dnes se zde nachází ZŠ.
 Slatina
370.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Slatina
Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.