Turistické cíle v okolí obce Radotice

nebo vyberte

Radotice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 139 záznamů, 3 / 12 stran, vyhledáno za 1.61 sec
 Frejštejn
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Podhradí nad Dyjí
Zříceniny gotického hradu nedaleko Vranovské přehrady, poprvé připomínaného v roce 1331 s kaplí sv. Kateřiny. Hrad se uvádí jako pustý od 15. století.
 Gaber
Javoří, Gaberkirche
hrad, zřícenina, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Menší hrádek byl pravděpodobně založen kolem r. 1300 pány z Javoří (von Gaber). Později přechází sňatkem do držení pánů z Eibensteinu a na konci 15. století je již popisován jako pustý. Dodnes se zachovaly především stěny hradní kaple a proto bývá celý hrad označován též Gaberkirche.
 Grossau II
490.0 m. n.m.
Großau, Raabs an der Thaya
zámek, zachovalý, nepřístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Renesanční vodní zámek byl postaven zřejmě v 16. století, snad na starších základech. V r. 1856 byla baronem z Villa-Secca u zámku založena první zemědělská škola v Dolním Rakousku. V r. 1914 zde vznikl válečný internační tábor. V poslední době sloužil jako obytná budova.
 Horní Slatina
520.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, není známo, Jihočeský kraj, Horní Slatina
Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.
 Hornice
464.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.
 Hradiště
522.7 m. n.m.
Louka
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Louka
Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.
 hrobka rodu Dalbergů
537.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kostelní Vydří
Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.
 IX. zastavení křížové cesty Apoštolská desítka
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Knínice
Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Panna Marie oplakává mrtvého syna. Kaple není památkově chráněná.
 Jakubov
480.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Jakubov u Moravských Budějovic
Zcela zaniklý hrad, který založil snad rod Schenků už v letech 1252-1259. Zcela nepochybně byl později sídlem místní větve pernštejnského rodu. Poprvé se ale jmenuje hrad v roce 1354 za pánů z Jakubova.Zcela zanikl nejpozději na počátku 16. století. Dnes je areál kompletně zastavěn rodinnými domy.
 Janovské Údolí
450.0 m. n.m.
Zámeček
zámek - lovecký, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Staré Hobzí
Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.
 Jemnice
446.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jemnice
Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.
 Kapistránská lípa
Svatovítská lípa, Františkánská lípa, Lípa královny Elišky
ostatní - strom, památný strom, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Jemnice
Torzo památné lípy zasazené podle pověsti Eliškou Přemyslovnou r. 1315 či františkány v l. 1558 nebo 1676. Strom o odhadovaném stáří 350–800 let dosahoval na poč. 20. stol. obvod až 10 metrů, poté začal odumírat, dnes pouze skořepina kmene, jedna větev vyrůstající z kořene tvoří druhotnou korunu.