Turistické cíle v okolí obce Radotice

nebo vyberte

Radotice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 178 záznamů, 3 / 15 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Dačice
nový zámek
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Dačice
Zámek vybudovaný stavitelem Albrechtem Krajířem z Krajku koncem 16. stol. Po dvojím požáru přestavěn v barokním a poté v klasicistním stylu.
 Dačice
468.0 m. n.m.
starý zámek
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Dačice
Druhou generaci panských sídel v Dačicích představuje starý zámek, postavený v letech 1572–9 nad dvorem tvrze. Od konce 16. století sloužil hospodářským potřebám panství, od roku 1939 jako sídlo městské správy.
 Drosendorf
410.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, příležitostně, Rakousko, Dolní Rakousko
Hrad vznikl jako součást opevnění města Drosendorf kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Byl obléhán Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Po požáru v r. 1694 přestavěn na zámek. Dnes v majetku rodu Hoyos-Sprinzenstein.
 dvůr Mitrov
450.0 m. n.m.
Mittrowitzer Hof
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Uherčice
Dvůr s panským domem vznikl snad ve 2. polovině 17. století, kdy uherčické panství vlastnili Berchtoldové. Od poloviny 18. století zde fungoval teletník s byty panských úředníků. Po 2. světové válce byl dvůr přeměněn na vepřín. Dnes v soukromém vlastnictví.
 Eibenstein I
390.0 m. n.m.
Raabs an der Thaya - Eibenstein
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Lokalita zaniklého hradu z 12. století s výraznými terasami a stupňovými náspy. Pravděpodobně až po zániku sídla zde před r. 1160 vznikl románský kostel, jenž mohl mít ve středověku i obrannou funkci.
 Eibenstein II
Raabs an der Thaya - Eibenstein
hrad, zřícenina, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Zřícenina kdysi románského hradu z konce 12. století, přestavěného a rozšířeného goticky ve 13.-14. století. K úpadku došlo v polovině 16. století, kdy přestal sloužit jako sídlo. Ve 2. polovině 17. století již byl zřejmě zříceninou.
 expozice Petra Mladoně
452.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mladoňovice
Expozice v mladoňovické pastoušce z r. 2012 připomíná osobnost Petra z Mladoňovic, spisovatele a kazatele, přítele Mistra Jana Husa a svědka jeho tragické smrti, o níž zanechal svědectví. Byl také svědkem upálení Mistra Jeronýma Pražského r. 1416. Na návsi stojí ještě Petrův pomník.
 fara
469.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Vratěnín
Pozdně barokní mohutná budova fary vedle kostela sv. Jakuba Většího datována v erbu ve štítě do r. 1705. Jednopatrová budova na obdélném půdoryse je obrácena hlavním průčelím do ulice, vedle ní je situována vjezdová brána do hospodářského dvora a farní dvůr uzavírá obdélná hospodářská budova.
 Frejštejn
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Podhradí nad Dyjí
Zříceniny gotického hradu nedaleko Vranovské přehrady, poprvé připomínaného v roce 1331 s kaplí sv. Kateřiny. Hrad se uvádí jako pustý od 15. století.
 Gaber
Javoří, Gaberkirche
hrad, zřícenina, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Menší hrádek byl pravděpodobně založen kolem r. 1300 pány z Javoří (von Gaber). Později přechází sňatkem do držení pánů z Eibensteinu a na konci 15. století je již popisován jako pustý. Dodnes se zachovaly především stěny hradní kaple a proto bývá celý hrad označován též Gaberkirche.
 Grossau II
490.0 m. n.m.
Großau, Raabs an der Thaya
zámek, zachovalý, nepřístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Renesanční vodní zámek byl postaven zřejmě v 16. století, snad na starších základech. V r. 1856 byla baronem z Villa-Secca u zámku založena první zemědělská škola v Dolním Rakousku. V r. 1914 zde vznikl válečný internační tábor. V poslední době sloužil jako obytná budova.
 Heinrichsruhe
432.0 m. n.m.
lovecký altán, rotunda
ostatní - palác, dům, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Chvalatice
Romantický novogotický lovecký salet (odpočinková stavba) z 30. let 19. století zvaný Heinrichsruhe, zbudovaný majitelem bítovského panství Heinrichem, hrabětem Daunem, dnes ve stavu zříceniny. Od roku 2002 zapsán v seznamu kulturních památek.