Turistické cíle v okolí obce Radotice

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.

Barokní sloup zvaný Loreta postavený kolem roku 1725 na náměstí někdejšího Nového Města (Havlíčkovo náměstí) před novým zámkem.

Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Opevněné město Drosendorf s hradem vzniklo kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Bylo obléháno Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Mnohokrát upravované městské hradby jsou nejdochovanějšími v celém Rakousku.

Po r. 1156 založil tehdejší majitel hradu Konrád II. na protějším břehu Dyje městečko. Někdy koncem 1. pol. 15. stol. bylo městečko v podhradí opevněno a získalo i velký roční trh. Zejména podél řeky Dyje, na původním jihozápadním okraji města jsou zachovány úseky opevnění.

Výrazné tvrziště osídlené asi ve 13.-15. století. Tvrz se prvně uvádí v r. 1395, kdy byla panovnickým lénem. Od r. 1456 se tvrz již připomíná jako pustá.

Zaniklý zámek Nové Hobzí, jehož vznik je datován do 70. let 17. století, kdy nově vzniklou ves vlastnil Antonín Josef ze Scheidenau. Zámek neměl dlouhého trvání a zcela zanikl již po roce 1843 za Alfonse markraběte Pallaviciniho.

Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. století. První písemná zmínka o obci je ale až z roku 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. století, kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.

Původní tvrz z poč.16.stol. byla v 17.st.přestavěna na renesanční zámek. V 18.stol. získal podobu barokní. Při přestavbě v klasicistním stylu v letech 1820 – 1830 získal zámek podobu, která se zachovala dodnes.

Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.

Zachovalý reliéf hrádku zatím neznámé historie, situovaným na prudce klesajícím výběžku nad dnešní Vranovskou přehradou.