Turistické cíle v okolí obce Vladislav

Románský původ kostela z 12. stol. dokládají dvě románská okna v jižní stěně. Z gotických přestaveb pocházejí sakristie, presbytář a zaklenutí lodi. Během barokní přestavby po r. 1715 vznikla 24 m vysoká věž, jejíž vrchol zdobí unikátní mohutná korouhev, od r. 1982 měděná, později pozlacená replika.

Barokní kostel byl postaven při kostele sv. Anny z r. 1224, na kterém se zázračně projevila malba Panny Marie. Na její ochranu byla r. 1724 postavena kaple a v l. 1744-1768 nový chrám. Stavbu přerušil r. 1768 nový majitel panství hrabě Jan N. Colallto a byla dokončena až r. 1936 (arch. K. Hilbert).

Gotický kostelík prvně zmiňovaný k r. 1468 vznikl pravděpodobně v 1. polovině 15. stol. V letech 1564–1575 proběhla renesanční přestavba. V r. 1605 byl u kostela zřízen nový městský hřbitov. V r. 1701 byla přistavěna barokní věž.

Pozdně románský kostel s apsidou, pravoúhlým kněžištěm a částí lodi, pocházející z počátku 13. století. Pozdější zaklenutí lodi a další úpravy barokní z počátku 18. století. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Kostel byl postaven r. 1224 na základech pův. kostela z 2. pol. 12. stol. Umělecká výzdoba odstraněna při spravování evangelíky před r. 1622 krom zázračné malby Panny Marie na vnější zdi kostela (r. 1724 přistav. kaple; r. 1744 kostel). Do r. 1694 kostel zasvěcen sv. Gothardovi, poté sv. Anně.

Původně pozdně románský kostel barokně přestavěn v letech 1734-1754. Původní románská věž byla renesančně upravena roku 1597. Na jižní straně věže jsou starší sluneční hodiny, snad předrenesanční. Věž zdobí renesanční bosáže a několik fragmentů sgrafit. Kolem je ohradní zeď zrušeného hřbitova.

Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.

Raně barokní kostel dal na místě původní románské svatyně (připomínaná r. 1345, vyhořela r. 1629) postavit v l. 1639–41 hrabě Jan Baptista z Werdenbergu. Stavba si téměř zachovala původní dispozici na půdorysu kříže, interiér byl v 18. stol. několikrát upravován. Poslední úpravy na poč. 20. století.

K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.

Původně gotický farní kostel sv. Jiljí postaven před rokem 1340. Později v 17. a 18. století přestavěn do barokní podoby. Významně přestavován koncem 19. století. V nedávné době zrestaurována fasáda a interiér kostela.

Orientovaný románský kostel z poloviny 13. století, věž přistavěna v polovině 16. století. V letech 1802 a 1844 přistavena sakristie. Na věži dva gotické zvony z 15. století.

Jednolodní orientovaný farní kostel s gotickým jádrem, pozdně renesanční lodí a barokním průčelím. První zmínka o něm je z roku 1260, kdy patřil klášteru v Oslavanech. Mezi lety 1550 až 1625 byl kostel v rukou protestantů. Přestavován v r. 1704, při přestavbě v l. 1892–1894 získal současnou podobu.