Turistické cíle v okolí obce Vladislav

Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.

Kostel má románskou loď z poč. 13. stol., presbytář je gotický z konce 13. stol., kaple sv. M. Magdaleny před r. 1497. V 18. stol. barokně upraven. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. od r. 1958 chráněnou kulturní památkou společně se zvonicí, ohradní zdí a barokní bránou.

Raně barokní kostel dal na místě původní románské svatyně (připomínaná r. 1345, vyhořela r. 1629) postavit v l. 1639–41 hrabě Jan Baptista z Werdenbergu. Stavba si téměř zachovala původní dispozici na půdorysu kříže, interiér byl v 18. stol. několikrát upravován. Poslední úpravy na poč. 20. století.

K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.

Kostel sv. Jiljí ve Střížově byl původně gotický ze 13. století, po zásahu bleskem a požáru r. 1864 byl podstatně přestavěn v letech 1890-1892. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Původně gotický farní kostel sv. Jiljí postaven před rokem 1340. Později v 17. a 18. století přestavěn do barokní podoby. Významně přestavován koncem 19. století. V nedávné době zrestaurována fasáda a interiér kostela.

Orientovaný románský kostel z poloviny 13. století, věž přistavěna v polovině 16. století. V letech 1802 a 1844 přistavena sakristie. Na věži dva gotické zvony z 15. století.

Jednolodní orientovaný farní kostel s gotickým jádrem, pozdně renesanční lodí a barokním průčelím. První zmínka o něm je z roku 1260, kdy patřil klášteru v Oslavanech. Mezi lety 1550 až 1625 byl kostel v rukou protestantů. Přestavován v r. 1704, při přestavbě v l. 1892–1894 získal současnou podobu.

Kostel sv. Máří Magdalény na místě raně středověkého opevněného hradiště tvoří mimořádně hodnotný sakrální areál. Je to románská rotunda z konce 12. stol. s pozdějšími úpravami z 15. a 18. století. Nyní filiální kostel ve farnosti Babice u Lesonic. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Marka v Beneticích byl postaven v historizujícím slohu v letech 1853-1859 jako náhrada za středověký kostelík poničený požárem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Původem raně gotický jednolodní kostel ze 2. pol. 13. stol. na návsi v oválném ohrazení zaniklého hřbitova. Od r. 1569 filiální. R. 1852 barokně přestavěn. Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou, pravidelné bohoslužby. Fresková výzdoba presbytáře s plochým závěrem. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Pův. kostel benedikt. kláštera z pol. 13. století, od 14. stol. farní. Přestavován goticky (1502), barokně (po r. 1707) a neoslohově (r. 1905)