Turistické cíle v okolí obce Vladislav

nebo vyberte

Vladislav

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 150 záznamů, 7 / 13 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Lamberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.
 Lesůňky
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná r. 1648 kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic. Další Nevhlas se uvádí v l. 1364–90. Od r. 1406 Lesonice v majetku Václava Nosa z Ostrovče, po r. 1447 majetkem Filipa z Račic. R. 1480 se uvádí prodej vsi s tvrzí, ale r. 1542 už tvrz není zmiňována – byla patrně již opuštěná.
 Lhota u Lipníka
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Hrází rybníka narušený reliéf tvrze, patřící k zaniklé osadě Lhota
 Lipňany
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.
 Lykodery
500.0 m. n.m.
Ostrá Louka
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Myslibořice
Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.
 Městská věž
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Třebíč
Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.
 Mohelenská hadcová step
350.0 m. n.m.
národní přírodní rezervace
příroda, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Mohelno
NPR Mohelenská hadcová step je chráněná od roku 1933. Suchá skalní step s výskytem vzácných druhů živočichů a rostlin na ploše 62 ha. Podloží tvořeno převážně hadcem (serpentinitem). Územím prochází naučná stezka.
 Mohelno
360.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Mohelno
Předpokládaný hrad nebo opevněná stavba v Mohelně stávala již ve 12. stol. V letech 1237-1249 sídlo královského purkrabího se župními úřady. Zánik se klade do období husitských válek. Přesná lokace místa doposud nebyla spolehlivě určena.
 Mstěnice
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Rouchovany
Zbytky zdiva tvrze, která nahradila dřívější hrad. První zmínka z r. 1353. Zanikla za uherských válek při vpádu Matyáše Korvína r. 1468. Od r. 1490 se uvádí jako pustá.
 Mstěnice
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Rouchovany
Nepatrné terénní zbytky nevelkého hrádku - val, příkopy, část základového zdiva. Vznikl snad okolo poloviny 13. st. Nedochovaly se žádné písemné zmínky.
 Myslibořice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Myslibořice
Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.
 Náměšť nad Oslavou
410.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.