Turistické cíle v okolí obce Vladislav

nebo vyberte

Vladislav

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 175 záznamů, 8 / 15 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Krhov
u Hrotovic
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Krhov
Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.
 kříž
420.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Železný kříž na několikrát odstupňovaném kamenném podstavci. Vyznačen na mapě z roku 1825. Postavili jej Jan a Františka Všetečkovi z Vícenic ke cti a chvále boží. Stojí na kraji pole v půli cesty mezi Náměští a Vícenicemi.
 křížový kámen
415.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Klementice
Žulový plochý kámen o rozměrech 90 x 50 cm má na čelní straně vytesán dvojitý kříž. Podle pověsti označuje místo, kde udupal rozzuřený býk řezníka či kde byl řezník zabit lupičem, který se chtěl zmocnit býka, kterého oběť vedla. R. 1997 byl kámen odcizen, byl ale později vrácen na původní místo..  
 křížový kámen
480.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Budišov
Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.
 Lamberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.
 ledovna
420.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třebíč
Podzemní ledovna se dvěma sklepy a přízemní vstupní budovou zásobila zámek ledem k uchování masa a zvěřiny. Led se získával z řeky Jihlavy a z rybníku Kuchyňka. Za socialismu střelnice. R. 2016 zrekonstruována, r. 2017 otevřena veřejnosti.
 Lesůňky
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná r. 1648 kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic. Další Nevhlas se uvádí v l. 1364–90. Od r. 1406 Lesonice v majetku Václava Nosa z Ostrovče, po r. 1447 majetkem Filipa z Račic. R. 1480 se uvádí prodej vsi s tvrzí, ale r. 1542 už tvrz není zmiňována – byla patrně již opuštěná.
 Lhota u Lipníka
490.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Lipník
Hrází rybníka narušený reliéf tvrze, patřící k zaniklé osadě Lhota
 Lipňany
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.
 Lykodery
500.0 m. n.m.
Ostrá Louka
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Myslibořice
Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.
 Městská věž
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Třebíč
Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.
 Mohelenská hadcová step
350.0 m. n.m.
národní přírodní rezervace
příroda, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Mohelno
NPR Mohelenská hadcová step je chráněná od roku 1933. Suchá skalní step s výskytem vzácných druhů živočichů a rostlin na ploše 62 ha. Podloží tvořeno převážně hadcem (serpentinitem). Územím prochází naučná stezka.