Turistické cíle v okolí obce Kladky

Zřícenina dvoupatrové budovy vodního mlýna, přádelny a hostince, který založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol. Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky. V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

Původně tvrz, později nevelký zámeček, dnes rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. R. 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Venkovská usedlost v základech pocházející z 18. stol., je tvořena domem usedlosti, východním dvorním křídlem a severní hospodářskou budovou. Objekty jsou uspořádány tak, že obklopují vnitřní dvůr. Od r. 1958 je areál chráněn jako kulturní památka ČR.

Netypický dřevěný mlýn s šestiramenným větrným kolem vybudovaný v letech 1922-1923 na střeše budovy v místech staršího dřevěného mlýna z r. 1826, který r. 1911 vyhořel.

Cihlová rozhledna, 282 m n. m., 15 m vysoká. Vystavěna r. 1843 jako součást zámeckého parku na přání hraběte Ervína Sylva-Tarouccy. Má neobvyklý osmiboký tvar. Po generální opravě veřejnosti přístupná od dubna 2016 v rámci placené prohlídky zámku.

Tvrz ve Vilémově se poprvé uvádí r.1629 za Viléma Adama Besse z Vrchlesu. Zanikla v 18. století.

Vilovou kolonii tvoří sedm vil z přelomu 19. stol., kdy Stražisko bylo oblíbeným letoviskem zámožných prostějovských měšťanů. Šest vil je postaveno ve stylu historizující lidové architektury, sedmá je stylově pokročilejším projevem moderny. Vily vynikají zejména svými řezbářskými prvky.

Vodní panský mlýn postavený po roce 1600 patřící pod žádlovické panství. Patrová budova s trámovými záklopovými stropy a v přízemí s klenbami. Mlýnice je zřícená.