Turistické cíle v okolí obce Kladky

Zdejší tvrz asi postavil někdo z rodu Švábenických po r. 1479. Předchozí vlastník vesnice, vladycký rod Kolesů z Rakové, zřejmě vlastnil pouhý dvorec. První písemná zmínka o tvrzi je až z r. 1540. Počátkem 17.století vesnice s tvrzí velmi prosperuje. Zaniká r. 1642, kdy byla vypálena Švédy.

Řimice jsou prvně zmiňovány v r. 1281. V r. 1391 je poprvé zmiňována zdejší tvrz. Další zmínky o tvrzi jsou z let 1495 a 1497. Někdy v pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V l. 1971-1973 byl proveden archeologický průzkum objektu č. p. 11. Obvodové zdi budovy zřejmě pochází z 14.-15. stol.

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.

Romatnická stavba podobná antickému chrámu s šestnácti jónskými sloupy postavená kolem roku 1730. Sloužila pro podávání občerstvení při reprezentačních honech. V roce 1910 se zřítila a dodnes se zachoval jen jeden sloup.

Sbor Sv. Cyrila a Metoděje Československé církve husitské byl postaven v l. 1923-1925. Snad je dílem architekta Huberta Austa. Jeho stavbu inicioval farář Josef Žídek. Zvenčí je v neosecesním stylu, interiér je unikátní syntézou rondokubismu s machinismem. V jedné části kostela je kolumbárium.

Kryté schodiště tvořící přístupovou cestu na hřbitov na Křížovém vrchu. Na portálu schodiště letopočet 1575. Postaveno za Jana z Boskovic. Schodiště kryté šindelovou střechou. V roce 1999 po požáru zrekonstruováno.

Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.

V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Morový sloup Nejsvětější Trojice z let 1853-1860 postaven na základech staršího sloupu z pol. 18. století. Sloup nese osm soch světců. Zakončen nádhernou barokní hlavicí.

Barokní sloup se sv. Janem Nepomuckým pochází z r. 1710. Volně stojící kamenný toskánský sloup. Na podstavci alianční znaky Podstatských z Prusinovic a hraběcího rodu Deblínů. Světec ve značně podživotní velikosti nese kříž, za který je zasunuta zlacená palmová ratolest. Chybí svatozář nad Janovou hlavou.

Velmi kvalitní sochařská práce z r. 1730. Dominantní prvek náměstí. Ze středu podstavce vyrůstá sloup. Na něm socha světce. Jan Nepomucký zpodoben v tradičním oblečení se dvěma vrstvami drapérie a pláštíkem přes ramena. Části plastiky jsou pozlacené. V seznamu kulturních památek od r. 1964.