Turistické cíle v okolí obce Kladky

Sloup se sousoším z r. 1726. Vrcholně barokní trojiční sousoší. Na kamenné desce osazen hranolový sokl. Nad hlavicí sousoší Nejsvětější Trojice se sedící postavou Boha Otce, nese na kolenou kříž s Kristem, u nohou má holubici s rozepjatými křídly, Ducha Svatého. Kulturní památka od r. 1964.

Sloup se sousoším Panny Marie s dítětem z roku 1703. Hodnotná raně barokní plastika. Sousoší stojí ve výšce 4,2 m na kruhové základně. Panna Marie drží v levé ruce na prsou jablko, na němž má Ježíšek položenou pravou ruku. Sousoší je památkově chráněno od r. 1964.

Jeden ze smírčích křížů šumperského okresu pochází asi ze 16. století. Je značně zarostlý a díky pletivovému plotu není skoro vidět. Nízký kříž s krátkými tupými rameny, bez reliéfu. Doklad renesančního trestního práva. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Smírčí kříž zde stojí na paměť dvou morových období. Předpokládá se, že tento doklad někdejšího trestního práva pochází ze 16. stol. i když letopočty na něm říkají něco jiného. Kříž s krátkými tupými rameny vysoký 75 cm, široký 67 cm a jeho tloušťka je 27 cm. Je kulturní památkou ČR od roku 1964.

Sloup se sochou pochází z poč. 19. stol. Doklad výzdoby města a lidové zbožnosti. Skládá se z podstavce, vlastního sloupu a vrcholového sousoší Piety. Velká asi 60 cm. Hranolový podstavec s nápisy. Panna Marie drží na kolenou mrtvého Krista a natáčí jej k divákovi. Vytvořeno z maletínského pískovce.

Obec se připomíná roku 1365. Socha Panny Marie s Jezulátkem postavena roku 1877. Na podstavci reliéf svatého Floriána. Na korunní římse stály sošky andílků. Na zeměkouli, na níž Madona spočívá, zvěčnil autor svůj monogram

Barokní pilíř pochází z druhé pol. 18. stol. Subtilní pilíř, na něm reliéfy světců. Klasické sousoší Piety. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Pískovcová socha světice umístěna na soklu. Na čele zrcadlo s nápisem SVATÁ ANNO ORODUJ ZA NÁS! Nad římsou místo pro sochu. Pravou ruku klade na hlavu Panny Marie a na levé drží Ježíška. Plastika je asi 1 m vysoká. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1964.

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Pozdně barokní plastika umístěna na nízkém krychlovém soklu s mocnými bočními volutami. Stojící postava světce v kontrapostu s obnaženou levou nohou a odhalenou hrudí. U nohou světce sedí beránek. Chráněná kulturní památka od r. 1964.