Pátek, 5. březen 2021. Svátek slaví Kazimír, zítra Miroslav

Turistické cíle v okolí obce Úsobrno

nebo vyberte

Úsobrno

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 195 záznamů, 1 / 17 stran, vyhledáno za 0.04 sec
 archeopark Isarno
355.0 m. n.m.
skanzen, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Letovice
Isarno bylo založeno r. 1999. V letech 2009-2012 chátralo. Dnes ho spravuje sdružení Keltoi. Keltská osada se nachází v Letovicích v bývalém lomu a ukazuje, jak před dvěma tisíci lety žili Keltové. Její název je odvozen od starého keltského názvu pro železo.
 Bernovský mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Ptenský Dvorek
Bernovský mlýn na říčce Romži je vzpomínkou na zdejší středověkou vesnici, která se v těchto místech nacházela. Zmínky z let 1466 a 1499 mluví o místu již jako o pusté vsi.
 biokoridor Skřípov
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Skřípov
Kolem obce Skřípov na Drahanské vrchovině, se nachází nově zbudované vodní nádrže a biokoridor, které jsou pěknou ukázkou toho, jak by měla být zkulturňována zdejší krajina.
 Biskoupka
415.0 m. n.m.
Terasa nad Hloučelou, Biskupka, Stínava
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.
 Biskupice
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Biskupice
Zchátralý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla postavena před r. 1513, po r. 1541 přestavěna renesančně a v 18. stol. ve dvou fázích rozšířena na čtyřkřídlý barokní zámek. Po r. 1945 zámek sloužil obci, dnes je částečně obydlen, zbytek bez využití.
 Bohuslavice
409.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bohuslavice
Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází ze zápisu do zemských desek markraběte Jošta roku 1384. Přestože je místo známo, doposud nebylo zkoumáno archeology a nejsou ani známy jeho dějiny.
 Borotín
zámek - původní tvrz, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj, Borotín
Zámek prvně zmiň. r. 1398 jako tvrz v majetku Budka z Borotína, později tvrz zpustla (15. stol.), r. 1566 obnovena (A. Feldendorfer). R. 1719 v maj. Freienfelsů, r. 1774 tu nechává Václav z Freienfelsu postavit pozdně barokní zámek. R. 1948 zestátněn, v obd. 1963–2000 zde byl Ústav sociální péče.
 Boskovice
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Boskovice
Původně raně gotický hrad, pobořen vojsky Jana Lucemburského. Následně opakovaně obnoven a znovu vyvrácen. Roku 1418 dobyt husity. K významné renesanční přestavbě došlo v polovině 16. stol. Od roku 1690 rozebírán na stavbu zámku a jiných budov.
 Boskovice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj
Původně klášter, vystavěný roku 1682 Janem Bohušem ze Zástřizl. Po zrušení Josefem II. sloužil jako továrna. Až František Xaver Dietrichštejn jej v letech 1819-1826 přestavěl na jeden z nejkrásnějších zámků na Moravě.
 Boskovice - Rezidence
zámek, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Boskovice
Barokní zámecká panská rezidence byla postavena r.1729 rodem Dietrichsteinů, kterým přestal vyhovovat tehdejší hrad. Na stavbu byl použit i materiál z hradu. V nádvoří jsou částečně zachovány arkády, kamenná studna. Dnes zde sídlí Muzeum Boskovicka.
 Boskovice – Bašta
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Boskovice
Nepatrné zbytky lícovaných zdí bašty s nejasným původem a dobou vzniku. Místo plnilo funkci předsunuté bašty hradu. Stavba byla několikrát pobořena a opravena. R. 1707 byla rozmetána střelným prachem a zdivo rozebráno.
 Bouzov
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bouzov
Hrad založený na počátku 14. století rodem pánů z Bouzova. Za třicetileté války císařským vojskem opuštěn. V roce 1645 Švédy pobořen. V letech 1895–1909 novogotická přestavba provedená velmistrem řádu německých rytířů Eugenem Habsburským.
Notice: Undefined variable: p in /var/www/hrady/https/page/partials/main_okoli_vypis.php on line 147