Turistické cíle v okolí obce Nová Dědina

R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele na půdoryse centrály s kopulí a dvojicí věží. Postaven v letech 1737–1768 dle plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Později též klášter františkánů a kolej piaristů.

Na místě původní kaple postaven v letech 1887–1888 novogotický kostel – jednolodní orientovaná stavba s čtvercovým závěrem, osovou polygonální sakristií na východě a hranolovou věží v západním průčelí. Zařízení kostela pochází z doby jeho výstavby.

Kostel sv. Jiljí, vybudovaný někdy v letech 1760-1770 v barokním slohu, stojí s velkou pravděpodobností v místě staršího středověkého chrámu. Kostel byl benedikován 14. června 1770 holešovským děkanem Jindřichem Aloisem Krausem.

První zmínka o farnosti je z r. 1561. V roce 1596 nechal Vilém Zoubek ze Zdětína spolu se svou druhou manželkou Magdalenou Stošovnou z Kounic postavit kostel nový. V letech 1826-1827 byl chrám přestavěn. Nejpozději v té době vznikla i budova fary.

Kostel sv. Kunhuty byl postaven v 2. polovině 16. století v renesančním slohu na místě původního gotického kostela, jenž je prvně zmiňován v r. 1434. V r. 1798 došlo k menším barokním úpravám.

Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.

Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.