Turistické cíle v okolí obce Kvasice

Kaple Těla a krve Páně vznikla ve 13. století. Později sloužila jako farní kostel a od r. 1784 jako hřbitovní kaple. Po vzniku nového hřbitova v r. 1832 byla užívána jako sklad. V l. 1862–1863 byla upravena v neogotickém slohu, byl jí navrácen její původní účel a získala patrocinium Zjevení Páně.

Terénní zbytky hrádku a zaniklá ves Jaroslavice. Hrádek se zmiňuje jen jednou, a to roku 1522 jako pustý hrad Kasařov.

Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen před r. 1205 morav. markrabětem Vladislavem Jindřichem. Vybudován jako románská bazilika s příčnou lodí a pěti apsidami. Areál uzavíral ze tří stran nádvoří. R.1837 byl přestavěn na zámek. Dnes je Charity, slouží jako soc. ústav.

Bývalý františkánský klášter byl postaven kardinálem F. Dietrichsteinem v l. 1610–20 vč. přestavby pův. hřbitovní kaple na kostel Nejsv. Trojice (zbořen r. 1790). R. 1654 postavena kaple sv. Kříže. Klášter zrušen r. 1788, poté zde byla pekárna, octárna. Rekonstrukce koncem 20. stol., dnes hotel atp.

Dům byl postaven v r. 1927 jako hlavní sídlo kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje. V r. 1942 ústav zabrali nacisté a v r. 1952 komunisté. Od r. 2000 slouží jako hlavní domov kongregace.

Klášter milosrdných sester sv. Kříže postavený ve 20. - 30. letech 20. století dotváří památkově chráněná kaple Povýšení sv. Kříže. Autorem stavby je Metoděj Matuška, vitráže a mozaiky zhotovil Atelier Vačkař. Hlavní průčelí bylo novodobě přestavěno.

Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.

Místo zaniklé kamenné tvrze na jz. okraji intravilánu obce, v zahradě domu čp. 75. Založena před pol. 14. stol. pány z Količína. Později majetkem Šternberků a Prusinovských. Zaniká v době 30leté války či po připojení Količína k Holešovu r. 1654.

Významný bod Chřibských vrchů. Úzký asymetrický hřbet tvořený paleogenními hrubozrnnými pískovci až slepenci. Po celé délce větší i menší skalní formy různých tvarů. Vlastní vrchol má pozoruhodný tvar směrem vzhůru se zužující.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Kostel byl postaven na základech pův. gotického chrámu (ze 14. stol.) v l. 1650-1708. Projekt vypracoval architekt Filibert Lucheseh. Výzdobu provedli mj. sochaři Jan J. Schauberger a Gottfried Fritsch. R. 1748 byl stavebně upraven. Pod kaplí je hrobka Rottalů a Vrbnů. Věž nese zvony z 16. stol.

Původně gotický kostel ze 13. století, barokně přestavěný v 17. století a s interiérem ve stylu vídeňského klasicismu z pol. 18. století.