Turistické cíle v okolí obce Kvasice

Lokalitu raně středověkého slovanského mohylového pohřebiště ze střední doby hradištní z 9.–počátku 10. století objevil v r. 1884 J. Wankl. Do konce 19. století bylo prozkoumáno 19 mohyl. Dnes je jich v terénu patrných pouze 13.

Raně středověké mohylové pohřebiště Tabarky představuje 15 dochovaných mohyl z poslední třetiny 9. a první poloviny 10. století. Lokalita byla archeologicky zkoumána v 80. letech 19. století a v r. 1909.

Morový sloup ze 2. čtvrtiny 18. století. Vystavěn jako vděk za odvrácení moru. 7 metrů vysokému sloupu dominuje socha Panny Marie. Po stranách sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a bl. Jana Sarkandera.

Morový sloup Nejsvětější Trojice zhotovil v letech 1716–1725 olomoucký mistr Jan Václav Sturmer. Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a řadou dalších soch světců a andílků je považován za jeho vrcholné dílo. Sloup byl vytvořen jako poděkování za odvrácení morové rány, zakázku financovalo město.

Barokní Mariánský, morový sloup vystavěný roku 1704 -1705 významným moravským sochařem Bohumírem Fritschem.

Muzeum kovářství v Zemanově kovárně, budova z r. 1550. V držení rodu Zemanů od r. 1847 do r. 1963, od r. 1958 kulturní památka.

Pozdně renesanční dům byl postaven r. 1609 knížetem a kardinálem Františkem z Ditrichštejna na místě dvou starších domů. Upraven po r. 1664. Byl majetkem olomoucké kapituly, později zde byly byty a pracovní úřad. V 70. letech 20. stol. byl dům rozsáhle zrekonstruován pro potřeby Muzea Kroměřížska.

Zmizelá tvrz s reliéfními pozůstatky narušeného tvrziště byla postavena jejími držiteli pravděpodobně v polovině 14. století, tzn. ještě před převzetím bezprostředního okolí význačnými pány ze Šternberka. Zřejmě se jednalo o rod z Tečovic a Buňova. Dnes je v jádře tvrziště soukromá zahrada s odrostlými stromy.

Pozůstatky nedokončeného mostu tzv. Baťovy dálnice na hřebenu Chřibů se nacházejí při červené hřebenovce mezi rekreační osadou Bunč a nejvyšším vrcholem Brdo (587 m n. m.), na němž stojí kamenná rozhledna.

Barokní, klasicistně upravený trojkřídlý zámek s rozsáhlým parkem. Postaven Leopoldem z Rottalu v pol. 18. stol. Sňatkem jeho dcery Marie Anny přešel zámek do vlastnictví Dietrichsteinů. Později však často střídal majitele. Jedním z nich byl i Baťa. Nyní soukromý a částečně přístupný.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována r. 1366 (dle archeol. výzkumu stála již ve 13. stol.). Nejvýznamnějšími držiteli byli r. 1386 Heralt z Kunštátu a v l. 1420–1460 páni z Tvorkova. Po r. 1511 byla vybudovaná nová tvrz na jiném místě a tato zanikla. Místo nové tvrze bylo protipovodňově upraveno.

Starý zámek postavili v pol. 17. st. Rottalové. Horní část rezidenční a obytná, spodní vězení. Od r. 1876 v patře kanceláře a byty, dole sýpky a vězení. V r. 1898 přistavěn soudní úřad. V r. 1925 zámek získává olomoucké arcibiskupství a spořitelna, ta část zámku zbourá a vystaví svoji budovu.