Turistické cíle v okolí obce Kvasice

První zmínka o kostele sv. Mikuláše pochází ze 14. stol., později byl několikrát upravován. U kostela stojí lípy, pod kterými odpočíval básník Svatopluk Čech, připomíná to pamětní tabulka na jedné z nich.

Založen ve 13. stol. olomouckým biskupem Brunem. Rozšiřován, upravován a rekonstruován až do 19. stol. Biskup Pavlovský renesančně upravil interiéry, kardinál Schratenbach přistavěl barokní pohřební kapli P. Marie, Maxmilián Somerau-Beckh regotizoval.

Kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1881-1884 podle návrhu architekta Gustava Meretty na místě starší románské kaple a pozdějšího gotického kostela. V r. 1931 provedena rekonstrukce střechy a v r. 1998 výměna podlahy.

Barokní kostel postaven r. 1735 na místě středověkého kostela. Jednolodní stavba má v západním průčelí hranolovou věž, půlkruhový závěr je doplněn starou a novou (1840) sakristií. R. 1840 rekonstruován, poslední úpravy v prvním desetiletí 21. stol.

Původní kostel románský z 13.st. Z té doby zachována dvě okna, západní část kostelní lodi postavená z pískovcových kvádrů a hlavně unikátní románský portál. V l. 1749–54 kostel přestavěn v barokním stylu a r.1862 kostelní věž zvýšena o zvonové patro.

Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.

Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.

Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.