Turistické cíle v okolí obce Štítná nad Vláří

Pomník z r. 1946 na místě posledního odpočinku 27 obětí nacistického masakru z 19. dubna 1945. Většina obětí je z vypálené pasekářské osady Ploština. Někteří byli zaživa upáleni v hořících domech. Tři oběti byly zastřeleny v Újezdě. Jsou zde také hroby dvou sovětských partyzánů.

Pomník z října 1928 k uctění památky vojáků padlých v 1. světové válce z Loučky, Újezda, Vysokého Pole a Drnovic. Celkem 77 zesnulých. Po 2. světové válce přidána jména tří obětí fašistické okupace. Pomník stojí před farním kostelem sv. Mikuláše.

Jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v Česku. Pochází ze 16. stol. Písemné zprávy o něm chybějí. Město mělo hrdelní právo od roku 1356. Osmiboký, pískovec, výška 1,43 m. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Přírodní rezervace o rozloze 19,29 ha na horském hřebenu v CHKO Bílé Karpaty. Ochrana horských luk a luční květeny. Rezervace vyhlášena r. 1982. Louky vznikly během valašské kolonizace kraje. Zvýšený výskyt břízy, občasný výskyt jalovce. Výhledy do okolí.

Novobarokní obytný a obchodní dům obchodníka Jana Horného z r. 1897. Jedna z několika místních staveb významného architekta Huberta Gessnera. Dnes radnice. Bohatá štuková výzdoba, secesní schodiště. Součást městské památkové zóny.

Sirný pramen na břehu Lipovského potoka severně od obce Lipová. Jeden z mnoha na východní Moravě od Beskyd po Pálavu. Nevábný zápach způsobuje sirovodík, vyprodukovaný bakteriemi při rozkladu podzemních organických látek v kombinaci s rozpuštěnými sírany.

Původní dřevěná, později kamenná tvrz byla v průběhu 17. stol přestavěna na zámek. Barokně upraven v pol. 18. stol. Po roce 1845 změněna podoba zámku pozdně klasicistními úpravami. Moderní účelové interiéry dostal zámek po polovině 20. století.

Smírčí kříž s pravoúhle ukončenými rameny z hrubozrnného pískovce. Patrně středověkého původu. Do r. 1885 stál dole v obci u potoka, poté v bývalé farské zahradě při ohradní zdi. Výška kříže 1 m, délka vodorovného břevna 0,80 m. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Barokní pískovcová socha z r. 1747. Donátorem byl Tobiáš Fusek, zdejší rodák a farář v Křižanovicích. U nohou světce sedí dvojice putti. Mezi nimi je kartuše s chronogramem. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771. Do Vlachovic převezena r. 1827 z Bylnice. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. Od r. 1962 stojí před kostelem. Socha životní velikosti v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem v levé ruce. Pravou rukou tiskne ke hrudi kříž s korpusem Ježíše Krista.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v Kladné z r. 1745. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. R. 2024 zrestaurována. Mírně podživotní socha světce v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem na hlavě. Oběma rukama drží kříž s korpusem Ježíše Krista.

Barokní radnice s prvky valašského lidového stavitelství z l. 1797-1798 nahradila starší dřevěnou radnici. Od r. 1962 je v ní Městské muzeum. Jednopatrová obdélná stavba s dřevěným střešním štítem, dřevěnou hodinovou věží a šindelovou střechou. Součást městské památkové zóny.