Turistické cíle v okolí obce Štítná nad Vláří

Trojkřídlý klasicistní zámek s parkem z poloviny 19. století vybudován rodinou Mannerů. Po r. 1945 zbouráno jedno křídlo a zámek přestavěn na byty.

Původně pozdně gotický hrad. V renesanci opevněn. Obstál při útoku Bočkajovců roku 1605, Švédů za třicetileté války, i Turků a Tatarů roku 1663. Ve 40. letech 18. století upraven na zámek ve stylu tudorské gotiky. Nyní je zde regionální muzeum.

V lese, na konci skalnatého výběžku u lesní úvozové cesty stojí malý památník s vyobrazením andělíčka a umrlčí lebky, na památku turkotatarských a kuruckých vpádů a utrpení obyvatelstva Valašskokloboucka ve 2. pol. 17. století a poč. století 18.

Památník J.A. Komenského v jednom z jeho možných rodišť. Expozice umístěna v nevelké kamenné sýpce z 18. století.

Národní kulturní památník Ploština byl zbudován v roce 1975 na počest 30. výročí osvobození od nacismu a slouží jako připomínka tragických událostí a k uctění památky obětí II. světové války.

Pomník z r. 1946 na místě posledního odpočinku 27 obětí nacistického masakru z 19. dubna 1945. Většina obětí je z vypálené pasekářské osady Ploština. Někteří byli zaživa upáleni v hořících domech. Tři oběti byly zastřeleny v Újezdě. Jsou zde také hroby dvou sovětských partyzánů.

Pomník z října 1928 k uctění památky vojáků padlých v 1. světové válce z Loučky, Újezda, Vysokého Pole a Drnovic. Celkem 77 zesnulých. Po 2. světové válce přidána jména tří obětí fašistické okupace. Pomník stojí před farním kostelem sv. Mikuláše.

Jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v Česku. Pochází ze 16. stol. Písemné zprávy o něm chybějí. Město mělo hrdelní právo od roku 1356. Osmiboký, pískovec, výška 1,43 m. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Přírodní rezervace o rozloze 19,29 ha na horském hřebenu v CHKO Bílé Karpaty. Ochrana horských luk a luční květeny. Rezervace vyhlášena r. 1982. Louky vznikly během valašské kolonizace kraje. Zvýšený výskyt břízy, občasný výskyt jalovce. Výhledy do okolí.

Jednopatrová budova s mansardovou střechou vznikla přestavbou po požáru v r. 1750. Plnila čistě obytnou funkci. Částečně využitá městským úřadem během 19. stol. Účelová radnice od r. 1933. Na seznamu kulturních památek od r. 1999. V l. 2000-2001 prošla rekonstrukcí.

Novobarokní obytný a obchodní dům obchodníka Jana Horného z r. 1897. Jedna z několika místních staveb významného architekta Huberta Gessnera. Dnes radnice. Bohatá štuková výzdoba, secesní schodiště. Součást městské památkové zóny.

Jedna z osmi dochovaných sušáren ovoce v katastru Vlachovic z r. 1901. R. 1959 přestavěna a rozšířena o dřevárku. Ovoce se zde sušilo do r. 1962, znovu od rekonstrukce v r. 2016. Borová roubenka s pecí, rámová a bedněná přebíračka, sedlová střecha. Naučná stezka z centra obce.