Turistické cíle v okolí obce Štítná nad Vláří

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.

Zaniklá tvrz, jejíž založení není písemně doloženo, ale podle nálezů z tvrziště to mohlo být zřejmě ve 14. století. Tvrz byla opuštěna ihned po připojení k Brumovu začátkem 15. století. Dnes louka s nepatrným, ale rozeznatelným vyvýšeným jádrem.

Luhačovická přehrada u obce Pozlovice, patří k nejstarším vodním dílům u nás. Je známá díky zdejším rybářským závodům, nedalekými lázněmi a krásnou přírodou v okolí.

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.

Od roku 2015 je ve Francově Lhotě zřízeno muzeum kardinála Štěpána Trochty, nejvýznamnějšího zdejšího rodáka. Bylo otevřeno v jeho rodném domku č. p. 55 péčí zdejší římskokatolické farnosti a je přístupné po dohodě.

Muzeum vypálených usedlostí Vařákovy paseky v podobě skanzenu s replikou pasekářské usedlosti s příslušenstvím bylo zpřístupněno na severním okraji Lačnova v srpnu 2015. Je otevřeno o víkendech letní turistické sezóny nebo po předchozí dohodě.

Trojkřídlý klasicistní zámek s parkem z poloviny 19. století vybudován rodinou Mannerů. Po r. 1945 zbouráno jedno křídlo a zámek přestavěn na byty.

Původně pozdně gotický hrad. V renesanci opevněn. Obstál při útoku Bočkajovců roku 1605, Švédů za třicetileté války, i Turků a Tatarů roku 1663. Ve 40. letech 18. století upraven na zámek ve stylu tudorské gotiky. Nyní je zde regionální muzeum.

V lese, na konci skalnatého výběžku u lesní úvozové cesty stojí malý památník s vyobrazením andělíčka a umrlčí lebky, na památku turkotatarských a kuruckých vpádů a utrpení obyvatelstva Valašskokloboucka ve 2. pol. 17. století a poč. století 18.

Památník J.A. Komenského v jednom z jeho možných rodišť. Expozice umístěna v nevelké kamenné sýpce z 18. století.

Národní kulturní památník Ploština byl zbudován v roce 1975 na počest 30. výročí osvobození od nacismu a slouží jako připomínka tragických událostí a k uctění památky obětí II. světové války.