Turistické cíle v okolí obce Štítná nad Vláří

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.

Od roku 2015 je ve Francově Lhotě zřízeno muzeum kardinála Štěpána Trochty, nejvýznamnějšího zdejšího rodáka. Bylo otevřeno v jeho rodném domku č. p. 55 péčí zdejší římskokatolické farnosti a je přístupné po dohodě.

Muzeum vypálených usedlostí Vařákovy paseky v podobě skanzenu s replikou pasekářské usedlosti s příslušenstvím bylo zpřístupněno na severním okraji Lačnova v srpnu 2015. Je otevřeno o víkendech letní turistické sezóny nebo po předchozí dohodě.

Trojkřídlý klasicistní zámek s parkem z poloviny 19. století vybudován rodinou Mannerů. Po r. 1945 zbouráno jedno křídlo a zámek přestavěn na byty.

Původně pozdně gotický hrad. V renesanci opevněn. Obstál při útoku Bočkajovců roku 1605, Švédů za třicetileté války, i Turků a Tatarů roku 1663. Ve 40. letech 18. století upraven na zámek ve stylu tudorské gotiky. Nyní je zde regionální muzeum.

V lese, na konci skalnatého výběžku u lesní úvozové cesty stojí malý památník s vyobrazením andělíčka a umrlčí lebky, na památku turkotatarských a kuruckých vpádů a utrpení obyvatelstva Valašskokloboucka ve 2. pol. 17. století a poč. století 18.

Památník J.A. Komenského v jednom z jeho možných rodišť. Expozice umístěna v nevelké kamenné sýpce z 18. století.

Národní kulturní památník Ploština byl zbudován v roce 1975 na počest 30. výročí osvobození od nacismu a slouží jako připomínka tragických událostí a k uctění památky obětí II. světové války.

Jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v Česku. Pochází ze 16. stol. Písemné zprávy o něm chybějí. Město mělo hrdelní právo od roku 1356. Osmiboký, pískovec, výška 1,43 m. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Přírodní rezervace o rozloze 19,29 ha na horském hřebenu v CHKO Bílé Karpaty. Ochrana horských luk a luční květeny. Rezervace vyhlášena r. 1982. Louky vznikly během valašské kolonizace kraje. Zvýšený výskyt břízy, občasný výskyt jalovce. Výhledy do okolí.

Novobarokní obytný a obchodní dům obchodníka Jana Horného z r. 1897. Jedna z několika místních staveb významného architekta Huberta Gessnera. Dnes radnice. Bohatá štuková výzdoba, secesní schodiště. Součást městské památkové zóny.

Sirný pramen na břehu Lipovského potoka severně od obce Lipová. Jeden z mnoha na východní Moravě od Beskyd po Pálavu. Nevábný zápach způsobuje sirovodík, vyprodukovaný bakteriemi při rozkladu podzemních organických látek v kombinaci s rozpuštěnými sírany.