Turistické cíle v okolí obce Štítná nad Vláří

Jednolodní barokní kostel může obsahovat části původního románského a gotického kostela ze 13. století. Kamenné ostění okna z doby kolem r. 1240. Poprvé zmiňován r. 1500. V letech 1720 a 1739 barokně přestavěn. Římskokatolický farní kostel. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Pozdně barokní farní kostel sv. Michaela archanděla byl postaven v l. 1762-1766 na místě staršího kostelíka z 1. pol. 14. stol., který byl rovněž zasvěcen sv. Michaelu archandělovi. V r. 1915 zachvátil celé město i s kostelem požár. V r. 1945 byla poškozena věž. V r. 1961 poničil požár interiér.

Kostel sv. Mikuláše vystavěn v empírovém slohu v l. 1844–45 na místě staršího kostela z r. 1680. V r. 1896 poničena kostelní věž požárem. V l. 1891–1900 rekonstruován interiér i exteriér.

Moderní kostel sv. Václava v Horní Lidči vznikl v letech 1992-1994 z velké části svépomocí. Projekt vypracoval Ing. arch. Ivo Ondračka. Skládá se ze dvou staveb: samostatně stojící zvonice a vlastního kostela, který byl inspirován karpatskými dřevěnými kostelíky.

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.

Zaniklá tvrz, jejíž založení není písemně doloženo, ale podle nálezů z tvrziště to mohlo být zřejmě ve 14. století. Tvrz byla opuštěna ihned po připojení k Brumovu začátkem 15. století. Dnes louka s nepatrným, ale rozeznatelným vyvýšeným jádrem.

Luhačovická přehrada u obce Pozlovice, patří k nejstarším vodním dílům u nás. Je známá díky zdejším rybářským závodům, nedalekými lázněmi a krásnou přírodou v okolí.

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.

Od roku 2015 je ve Francově Lhotě zřízeno muzeum kardinála Štěpána Trochty, nejvýznamnějšího zdejšího rodáka. Bylo otevřeno v jeho rodném domku č. p. 55 péčí zdejší římskokatolické farnosti a je přístupné po dohodě.

Selská usedlost z 1. třetiny 19. stol. Na přelomu 19. a 20. stol. přestavěna. Od r. 2014 majetek obce. Expozice ze života lidí jižního Valašska na zač. 20. stol. Vzácně dochovaná poloroubená vestavěná komora, dále jizba, kuchyně, chlév a stodola. Není památkově chráněno.

Muzeum vypálených usedlostí Vařákovy paseky v podobě skanzenu s replikou pasekářské usedlosti s příslušenstvím bylo zpřístupněno na severním okraji Lačnova v srpnu 2015. Je otevřeno o víkendech letní turistické sezóny nebo po předchozí dohodě.