Turistické cíle v okolí obce Štítná nad Vláří

Augustiniánský dům s kaplí sv. Tomáše v Luhačovicích je výstavním kouskem Pražské čtvrti zdejších lázní. Tvůrcem byl opat brněnských augustiniánů z kláštera sv. Tomáše F. S. Březina, architektem Ing. Prof. V. Fischer. Stavba je z r. 1903. Dnes hotel a veřejně přístupná kaple.

Pôvodne renesančný kaštieľ zo 17. storočia, v 18. a 19. storočí upravovaný do baroka a romantizmu v bývalej obci Piechov, ktorá je dnes súčasťou obce Bolešov. Najstaršia stavba v obci je dnes v súkromných rukách a prešla citlivou rekonštrukciou. Verejnosti nie je prístupný nakoľko je obývaný.

Nevelký zámek byl postaven v r. 1814 na starších základech. V r. 1840 klasicistně přestavěn. Poslední majitelka byla baronka Alžbeta Šipekyová. V r. 1945 znárodněn a od r. 1947 využíván jako škola a kanceláře. V l. 2007-2010 zrekonstruován. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží jako restaurace.

Vilu podnikatele Josefa Bratmanna navrhl r. 1895 student architektury Hubert Gessner. Jedna z nejstarších secesních památek v Česku. Dvojpodlažní obdélná stavba s bohatou štukovou výzdobou fasád. Od r. 2002 patří Zlínskému kraji, dnes zde sídlí základní umělecká škola.

Hrad z 50. let 13. století vybudovaný biskupem Brunem ze Schaumburku. Roku 1621 dobyt a vypleněn. V roce 1820 vyhořel a poté rychle zpustl.

V roce 1767 se Jan Iléšházy, majitel části brumovského hradu rozhodl tento opustit a pro svůj pobyt si nechal v podhradí vybudovat zámek. V roce 1835 Jiří Šimon Sin přistoupil k jeho klasicistické úpravě. Majitelé se pak často střídali, a to až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu.

Vápencové bradlo nad obcí Červený Kameň v CHKO Biele Karpaty. Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1969. Vápenec je načervenalé barvy. Přístupno po naučné stezce s výhledy do okolí.

Městský dům soukenické rodiny Tomaštíků z r. 1781. Červená barva omítky mu dala jméno Červený dům. Jednopatrová obdélná stavba v jižním rohu náměstí se šindelovou střechou a dřevěnou pavlačí. Dnes pobočka Městského muzea. Součást městské památkové zóny.

18 metrů vysoká dřevěná čtyřpatrová rozhledna na Čubově kopci v nadmořské výšce 720 metrů byla postavena na místě původní rozhledny z r. 1941 a její 16 m vysoké nástupkyně z r. 1991, která byla stržena v r. 2004 pro nevyhovující technický stav.

Krytá dřevěná vyhlídková věž byla vybudována u silnice vedoucí z Drnovic k Památníku Ploština. Stavba probíhala v 1. polovině roku 2023 a zpřístupněna byla koncem července. Vzhledem k umístění na úbočí kopce poskytuje výhled pouze jižním směrem na Bílé Karpaty.

Zámek nechal postavit na starším základě Gašpar Ilešházi původně jako opevněný. V 18. stol. bylo přistavěno západní křídlo, v němž byla zřízena r. 1730 kaple Nanebevzetí Panny Marie. Počátkem 19. stol. bylo přistavěno východní křídlo. Zámek dnes slouží jako muzeum a přiléhá k němu rozsáhlý park.

Objekt vznikl snad již v 1. pol. 17. stol. a od r. 1835 sloužil jako dům pro zahradníky, kteří zde bydleli až do zániku oranžérie v r. 1937. V 2. pol. 20. stol. byl zmodernizován. V letech 2006-2016 sloužil jako restaurace a hotel.