Turistické cíle v okolí obce Vlasatice

nebo vyberte

Vlasatice

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO)
Nalezeno celkem 168 záznamů, 2 / 14 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Branišovice
194.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Branišovice
Barokní zámeček byl postaven na přelomu 17. a 18. st. jako majetek starobrněnských cisterciáků. Po r. 1782 vlastníky byli Lichtenštejnové a Kinští. Budova byla v 60. l. porušena výstavbou bytů v 1. patře. V přízemí jsou zbytky původního klenutí.
 Břežany
204.0 m. n.m.
u Znojma
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Doklad o tvrzi pochází z r.1562. Koncem 17. a poč.18. stol. postavili Lichtenštejnové na místě tvrze trojkřídlý barokní zámek, doplněný poč. 19. st. o čtvrté, klasicistní, křídlo. Současným majitelem je Česká provincie Kongregace sester sv. Hedviky.
 Budkovice
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Téměř zaniklá tvrz. Budkovice udělovali v léno páni z Lipé, prvně zmiňovány r. 1426. R. 1522 je držel Jan z Heroltic, jemuž je r. 1530 Jan z Lipé uvolnil z manství. R. 1574 Kryštof Josef z Heroltic prodal jejich půlku Berchtoldovi z Lipé, r. 1625 připadla pánům z Lipé i druhá část. Dál se nezmiňují.
 Budkovické hradiště
251.0 m. n.m.
Budkovice II.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Budkovice
Budkovické hradiště pochází z doby železné, horákovské kultury. Leží v lese nad pravým břehem řeky Rokytné při modře značené turistické stezce a jeho rozloha činí asi 0,2 ha.
 Cvrčovice
190.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Cvrčovice
Zámek pravděpodobně stojí na místě původní renesanční tvrze, kterou jako své šlechtické sídlo vybudoval tehdejší majitel Cvrčovic Martin z Thurnu někdy po roce 1590. Doložena je roku 1604.
 Děvičky
425.0 m. n.m.
Maidburg, Dívčí hrady, Maidberk, Maidenburg
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pavlov
Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.
 Dietrichstejnská hrobka
sakrální památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Mikulov
Hrobku Dietrichsteinů nechal postavit v l. 1845–52 František Josef z Dietrichsteinu (projekt H. Koch) na místě požárem zničeného kostela sv. Anny, při kterém byla i původní pohřební kaple, kde byli členové rodu pohřbíváni od pol. 17. stol. do r. 1784. V 90. l. 20. stol. celkově zrekonstruována.
 Dolní Kounice
233.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Dolní Kounice
Původně gotický hrad italského kastelového typu (14. stol.) sloužil k ochraně premonstrátského kláštera pod ním. V 16. stol. renesančně přestavěn, s drobnými barokními úpravami. Výrazná dominanta nad městem.
 došková chalupa
256.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Petrovice
Došková chalupa v Petrovicích s muzejní expozicí je hodnotným příkladem lidové architektury regionu a výjimečnou kulturně-historickou památkou z počátku 19. století. Památkově je chráněna od r. 1958.
 Drápalův mlýn
250.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Rybníky
Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.
 Drnholec
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Drnholec
V renesanční zámek byl přestavěn původně gotický hrad v roce 1585 Kryštofem z Tiefenbachu. Později, v 18. stol., byl zámek upraven rodinou Trautmannsdorfů. Od konce stol, vlastnili zámek různé nadace, které nechaly zbořit dvě ze tří křídel zámku.
 dům U Rytířů
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Mikulov
Měšťanský renesanční dům vystavěný po požáru gotických domů v r. 1561. Fasáda nese bohatou sgrafitovou výzdobu s psaníčkovými motivy a výjevy ze Starého zákona. V 19. století provedena nástavba 2. patra.