Pozdně barokní kostel sv. Rozálie s farou byl postaven ve třetí čtvrtině 18. stol. Autorem stavby byl nejspíše stavitel a architekt Jan Karel Hromádko. Kostel slouží římskokatolické církvi jako kostel farní. Fara je nyní využívána jako penzion.
Kostel stojí na místě pův. románského kostela (zmiň. r. 1276). Nový kostel byl postaven v l. 1414 - 1640 (mezitím dvakrát vyhořel a byl vystavěn provizorně). R. 1697 byl přestavěn do dnešní podoby. V l. 1772-1775 získal kostel vnitřní výbavu vč. varhan z r. 1771 od mistra Jana Výmoly.
Farní kostel, původně zasvěcený Panně Marii, byl ve Velkých Němčicích od pol. 13. stol. R. 1605 a za třicetileté války byl starý kostel spálen a téměř zbořen. Znovu postaven a vysvěcen byl roku 1652. Věž byla upravena r. 1873. R. 1672 byly vybudovány dva boční oltáře. Hlavní oltář je z r. 1895.
Kostel vznikl před r. 1502 v době, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Třebíči. Na počátku třicetileté války kostel postihl požár a poté znovu v r. 1792, po němž byla střecha věže snesena níže o zničené dřevěné patro. Poslední požár jej postihl v r. 1828.
Historie kostela sahá k přelomu 12. a 13. stol. V r. 1356 se poprvé zmiňuje fara. Za třicetileté války kostel vyhořel, ale následně byl obnoven a později několikrát upraven a rozšířen. Poslední velká rekonstrukce proběhla po požáru v r. 1945. Fara byla po válce adaptována pro účely mateřské školy.
Původně farní románský kostel zasvěcený sv. Vavřinci, uváděný r. 1248. V r. 1630 zničen požárem. V l.1646–60 obnoven na náklady knížat z Liechtensteina A. Ernem a J. K. Ernem. V r. 1660 znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Žabčice
Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.
věž - rozhledna, zřícenina, příležitostně, Jihomoravský kraj, Mikulov
Dělostřelecká renesanční věž z 15. století postavená na skalce severně nad centrem Mikulova. Chránila z této strany snadno ohrozitelné město a zámek. Dnes slouží jako vyhlídka.
Barokní venkovské sídlo Dietrichštejnů z l. 1740–42 podle projektu F. A. Grimma. Sochařská výzdoba od I. Lengelachera a malby v interiéru od J. Rottra. Stojí pravděpodobně na místě dvora z 16. stol. Dříve zčásti hotel Stella Coeli, nyní nevyužívaný.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Pohořelice
Lovecký barokní zámeček vystavěn r.1744. Později využíván jako byty a k hospodářským účelům. Chátral až do roku 2001, kdy se vlastníkem stalo Sdružení pěstounských rodin. Po rekonstrukci zde zřízen Dům na půli cesty.
Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.
Barokní zámek sloužící pro letní pobyt louckých premonstrátů, zejména opata, byl pravděpodobně postaven v roce 1739. Rok dokončení zámku, stejně jako účast architekta Christiana Alexandra Oedtla na jeho výstavbě, jsou stále předmětem úvah a nejsou stoprocentně potvrzeny.
Kupařovice
