Turistické cíle v okolí obce Vlasatice

Kostel sv. Štěpána v Malešovicích je gotického původu z 13. stol., v 16. stol. renesančně přestavěn a rozšířen v 19. stol. Rekonstruován r. 2012. Filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

Pozdně barokní stavba kostela sv. Štěpána z let 1757-1758 na návrší ve městě je významnou historickou stavbou, jehož součástí je hrobka rodu Althanů. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel stojí na místě pův. románského kostela (zmiň. r. 1276). Nový kostel byl postaven v l. 1414 - 1640 (mezitím dvakrát vyhořel a byl vystavěn provizorně). R. 1697 byl přestavěn do dnešní podoby. V l. 1772-1775 získal kostel vnitřní výbavu vč. varhan z r. 1771 od mistra Jana Výmoly.

Novogotický kostel sv. Václava byl postaven r. 1873 na místě starší kaple v duchu historismu přelomu 19. a 20. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2015 též chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Václava v Troskotovicích je jednolodní stavba z let 1840-1841 v pozdně empírovém (klasicistním) slohu na místě starší stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

Farní kostel, původně zasvěcený Panně Marii, byl ve Velkých Němčicích od pol. 13. stol. R. 1605 a za třicetileté války byl starý kostel spálen a téměř zbořen. Znovu postaven a vysvěcen byl roku 1652. Věž byla upravena r. 1873. R. 1672 byly vybudovány dva boční oltáře. Hlavní oltář je z r. 1895.

Historie kostela sahá k přelomu 12. a 13. stol. V r. 1356 se poprvé zmiňuje fara. Za třicetileté války kostel vyhořel, ale následně byl obnoven a později několikrát upraven a rozšířen. Poslední velká rekonstrukce proběhla po požáru v r. 1945. Fara byla po válce adaptována pro účely mateřské školy.

Kostel vznikl před r. 1502 v době, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Třebíči. Na počátku třicetileté války kostel postihl požár a poté znovu v r. 1792, po němž byla střecha věže snesena níže o zničené dřevěné patro. Poslední požár jej postihl v r. 1828.

Původně farní románský kostel zasvěcený sv. Vavřinci, uváděný r. 1248. V r. 1630 zničen požárem. V l.1646–60 obnoven na náklady knížat z Liechtensteina A. Ernem a J. K. Ernem. V r. 1660 znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým.

Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.

Dělostřelecká renesanční věž z 15. století postavená na skalce severně nad centrem Mikulova. Chránila z této strany snadno ohrozitelné město a zámek. Dnes slouží jako vyhlídka.

Barokní venkovské sídlo Dietrichštejnů z l. 1740–42 podle projektu F. A. Grimma. Sochařská výzdoba od I. Lengelachera a malby v interiéru od J. Rottra. Stojí pravděpodobně na místě dvora z 16. stol. Dříve zčásti hotel Stella Coeli, nyní nevyužívaný.