Turistické cíle v okolí obce Heroltice

Denisovy sady (dříve Františkov) založil moravský místodržitel A. B. Mitrovský za podpory zemských stavů v l. 1814–18 dle projektu F. Kleina. Klasicistní kolonáda vznikla v pol. 19. stol. V r. 1818 byla vztyčen obelisk na počest císaře Františka I.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Barokní palác postavil v l. 1614-18 kardinál František Dietrichstein. Kolem r. 1700 byl palác výrazně přestavěn. R. 1837 upravován pro potřeby justičních úřadů. R. 1911 koupen Moravským zem. muzeem, r. 1928 přístavba 3. patra / odstraněna v 80 l. 20. stol. při rekonstrukci. Dnes je v paláci muzeum.

V rámci regulace města Brna v r. 1906 zbořený barokně klasicistní šlechtický městský palác vystavěný r. 1692–3 hraběcí větví Dietrichštejnů, v l. 1738–45 přestavěn a rozšířen. Od r. 1773 majetkem rodu Salmů a státu.

Barokní budova z 18. století v areálu býv. klášterního velkostatku, který má své počátky ve 14. století. Sloužila jako kanceláře a byty úředníků panství zrušeného kláštera v Králově Poli. V l. 1825 – 31 sídlo Josefa Schindlera z Raczicburgu.

Historická budova dnešního divadla Husa na provázku v Brně je zapsána zlatým písmem v novodobé historii kultury. Základ dnešního divadla je v Domě pánů z Fanalu z 18.století, stojícím na místě staršího měšťanského domu.

Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.

Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.

Přes tři sta let památný starý dub, který své jméno nezískal podle svých tří kosterních větví, ale podle stanoviště na rozcestí tří lesních cest – do Kohoutovic, Žebětína a Bosonoh.

Renesanční dům vznikl přestavbou několika domů z pol. 14. stol., provedené v l. 1585-99 Janem z Perštejna. R. 1708 prodán Maxmiliánem z Deblína městu. Později přestavěn na obchodní bazar, od 19. stol. využíván pro potřeby úřadů. Poškozen bombardováním r. 1944, zrekonstruován v l. 1955 a 1990-2002.

Renesanční měšťanský palác na náměstí Svobody. Postaven na konci 16. století K. Schwanzem za pomoci italských sochařů a stavitelů. V roce 1882 upravena fasáda neorenesančně. Dnes nákupní a relaxační centrum.

Nejzachovalejší barokní měšťanský dům v Tišnově. Jednopatrový dům nazývaný Peklo nebo Na Pekle je památkově chráněn od roku 1978.