Turistické cíle v okolí obce Heroltice

Klášter kartuziánů v Králově Poli je jediným zachovaným kartuziánským klášterem na Moravě. Založil ho markrabě Jan Jindřich r.1375, po té byl postaven kostel Nejsvětější Trojice.Pozdně barokní průčelí kontrastuje s interiérem, loď i postranní kaple si zachovaly původní charakter. Dnes je sídlem VUT.

Pozdně barokní klášter řádu Milosrdných bratří, zbudován po roce 1747 podle projektu Františka Grima. V roce 1768 byl komplex nemocnice a konventu doplněn kostelem, vysvěceným na jaře 1777. Na výzdobě se podíleli Jan Cymbal a Josef Štern.

Historie minoristkého kláštera spolu s kostely spadá do 13. stol. V l. 1722-33 přestavěn M. Grimmem do barokní podoby. Cenné barokní průčelí kostelů. V interiéru fresky F. G. I. Ecksteina.

Na místě dřevěného kostelíka postaven v letech 1617-1633 raně barokní chrám. V kostele umístěny Vranovské jesličky s mechanickým pohonem a hudebním automatem. Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů, v roce 1820 doplněna empírovou hrobkou.

Původní areál kláštera františkánek z r. 1651, převzal po jeho zrušení Josefem II. řád sv. Voršily, který mu vtiskl současnou podobu. Za komunismu byl znárodněn a v r. 1991 vrácen. Dnes je v objektu obchodní dům a kostel spravuje řeckokatolická církev.

Novorenesanční palác s ozdobnými litinovými prvky v podobě arkýřů a konzol v uličním průčelí. Vystavěn v l. 1847–48 na místě staršího objektu ze 14. stol. podle projektu L. von Förstera pro bratry Kleinovy, majitele železáren v Sobotíně.

Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.

Celým názvem Českobratrský evangelický chrám Jana Ámose Komenského. Postaven v novogotickém stylu v roce 1867 prevážně z neomítnutých cihel, odtud "červený". Autorem stavby je Heirich von Ferstel. Kostel v současnosti užívá evangelická církev.

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století a je jediným pozůstatkem po zaniklé vsi Veveří.