Turistické cíle v okolí obce Brandýs nad Orlicí

Vodní mlýn na Potočnici v Písečné existoval již v 16. stol., doložen r. 1597. V provozu byl do r. 1951. Dochován včetně technického vybavení. Majitelé po dohodě umožňují i prohlídku interiéru. Mlýn je od r. 2004 chráněnou kulturní památkou, vzhledem k dochovanému vybavení je i památkou technickou.

Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Byl zbudován ve dvou stavebních fázích, dnes pouze příkopy a valy.

Poutní kaple, postavena r. 1866. R. 1967 opatřena zvonkem. Zasvěcena Panně Marii. Postavena na popud zemědělce B. Duška, který vážně onemocněl a uzdravil se poté, co se u blízkého pramene opakovaně modlil. Jeho synovi, učiteli a místnímu dobrodinci, se říkávalo Horák, odtud Horákova kaple.

Původně zde stál gotický hrad, jenž v 16. století zpustl a byl nahrazen tvrzí zbořenou až r. 1817. V r. 1867 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit zámek, který sloužil hospodářské správě jelenských statků.

Tvrz postavil po r. 1588 Albrecht z Bubna. Tvrz se prvně zmiňuje r. 1611 při postoupení Horních Libchav Janovi z Bubna. Tvrz ztratila význam jako sídlo a koncem 17. stol. byla upravena na byty a sýpku. V 1. pol. 20 stol. zde byla škola, později se stala sídlem OÚ. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.

Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.

Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.

Novogotickou hrobku hraběcího rodu Stubenbergů (který vlastnil zdejší panství) nechala postavit roku 1911 na hřbitově pod Kopečkem komtesa Eliška ze Stubenbergů. Sloupovou stavbu s žebrovou klenbou zdobí tepaná železná mříž, zhotovená dle italského vzoru firmou František Čammr.