Turistické cíle v okolí obce Brandýs nad Orlicí

nebo vyberte

Brandýs nad Orlicí

Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO)
Nalezeno celkem 272 záznamů, 2 / 23 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Choceň
290.0 m. n.m.
Orlické muzeum
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Choceň
Renesanční zámek z l.1562-1574. Barokně přestavěn v 18.st. R.1829 vyhořel. Po r.1850 opraven a přistaveno východní křídlo s kaplí a pseudogotická kaple. Zámek je čtyřkřídlý obdélníkový. Na východní straně je přistavěna kaple s polygonálním závěrem.
 Choceňská brána
Karaska
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Vysoké Mýto
Kamenná věž ze 13.–14. stol. je jediným pozůstatkem Choceňské brány, která byla součástí městského opevnění a jednou ze tří městských bran. Opakovaně poničena požáry, vždy však opravena. R. 1808 zbořena přední brána, po velkém požáru r. 1844 zbořen průjezd brány a malá věž; opravena jen velká věž.
 Chudoba
465.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Žampach
Zcela zaniklý hrad či hrádek zvaný Chudoba. Vznikl buď v době stavby hradu Žampachu na přelomu 13.-14. stol. jako jeho opevnění, či později samostatně jako součást předhradí. Zanikl před r. 1540, kdy je již veden jako pustý.
 děkanství
375.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Česká Třebová
Klasicistní jednopatrová budova děkanství z let 1783–1786. Budova náleží ke starší zástavbě. Obdélný půdorys o sedmi okenních osách. V průčelí trojosý rizalit. Nároží zdůrazňují pilastry. Klenby valené. Děkanství zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.
 děkanství
270.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Vysoké Mýto
Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.
 Divišovo divadlo
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Žamberk
Budova divadla, která nese jméno po zdejším rodákovi, vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi. Postavena byla v průběhu roku 1926. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 5. 12. 1926 úspěšnou Tylovou Fidlovačkou.
 Dlouhá Třebová
450.0 m. n.m.
tvrz - původní tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Dlouhá Třebová
Tvrziště pravděpodobně ze 14. stol. ležícím nad kostelem, nedaleko silnice Ústí n. O.– Česká Třebová. Tvrz byla pravděpodobně založena na ochranu vzdáleného majetku Zbraslavského kláštera. V r. 1753 byla zde postavena zvonice zbořená poč. 20. stol.
 Dobříkov
261.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Pardubický kraj
Tvrz poprvé připomínaná v roce 1496, vzniklá pravděpodobně v době předhusitské. Na přelomu 16. a 17. století za Viléma Dobříkovského z Malejova proběhla renesanční přestavba. V průběhu 18. století přestala být obývána a zpustla.
 Dolní Libchavy
336.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Dolní Libchavy
Tvrz postavená pravděpodobně počátkem 16. stol. některým z příslušníku rodu z Bubna. Jako panské sídlo sloužila do roku 1622, poté byla upravena na dům úředníka.
 domek Maxe Švabinského
544.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Kozlov
Od roku 1895 zde volné chvíle trávil student Maxmilián Švabinský. Chaloupka je přízemní stavení obdélného půdorysu vybavené původním secesním nábytkem a původními kachlovými kamny. V západním štítě malba Maxe Švabinského představující sv. Václava. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1976.
 Domoradice
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Pardubický kraj, Domoradice
Zchátralý pseudoslohový zámek. Před r. 1590 postavili Lukavští renesanční tvrz. Václav Kordule ze Sloupna r. 1747 ji přestavěl v rokokový zámek. R. 1895–97 přestavěn v pseudorenesančně a secesně, doplněn nárožními věžičkami a zahradním schodištěm.
 Doudleby nad Orlicí
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Doudleby nad Orlicí
Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.