Turistické cíle v okolí obce Choustníkovo Hradiště

Kostel postaven v letech 1861 – 1863 v novorománském stylu z červených kvádrů permského pískovce. V západním kostelní věž s jehlancovou střechou. Vybavení interiéru rovněž v pseudorománském slohu.

Původně gotický kostel, prvně tradovaný r. 1384. R. 1425 vypálen a zničen husity. Dnes má kostel barokní podobu neorientované jednolodní svatyně s hranolovou věží v čele a půlkruhovým závěrem a byl vystaven na původním místě hrabětem Ferdinandem Leopoldem Šporkem roku 1707.

Původní kaple z let 1860-1862 byla roku 1908 opravena a přestavěna do podoby kostela. Nynější stavba je filiálním římskokatolickým kostelem sv. Rodiny ve farnosti Nové Město nad Metují bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel je prvně zmiňován r. 1356. R. 1420 byl pobořen Orebity a r. 1424 opraven hradeckými husity. Původně gotický kostel byl barokně upraven poč. 18. stol. Kostel je památkově chráněn. R. 1996 prošel vnější i vnitřní rekonstrukcí. V interiéru kostela je zajímavostí cínová křtitelnice z r. 1693.

Kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován r. 1355 jako farní, s patronátem Alberta z Ryzemburka. Kostel rozšířen a barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Interiér upraven v polovině 19. století a na počátku 20. století.

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Novogotický kostel sv. Václava v Čermné byl postaven v letech 1913-1915 na místě starého gotického kostelíka z r. 1384, který byl pro zchátralost r. 1913 zbořen. Nynější kostel je filiální ve farnosti při děkanství Hostinné, pravidelné bohoslužby se v něm nekonají.

Raně gotický kostel z posl. čtvrti 13. st. (vých. pol. lodi, presbytář, sakristie), přest. renesančně (1615 prodloužení a zaklenutí lodi, sev. kaple) a barokně v l. 1698 (věž), 1786 a 1797 (nová sakristie). Opravy 1864, 1926. Kolem kostela hřbitov s část. středověkou zdí snad pevnostního charakteru.

Kostel byl postaven kolem pol. 14. st. v gotickém slohu, první zmínka r. 1356. Poč. 16. st. přistavěna věž. R. 1641 kostel vyhořel, obnoven v l. 1641–1644 a r. 1679. Roku 1758/9 byl kostel znovu poškozen; r. 1771 opraven do dnešní podoby. Kostel obklopuje hřbitov s cennou ohradní zdí.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).