Turistické cíle v okolí obce Zboží

Jednolodní barokní kostel byl postaven v. l. 1754-1827 na místě starší stavby. U kostela je samostatně stojící původně gotická zvonice s bedněným patrem pocházející z přelomu 15. a 16. stol. Chrám ze tří stran obklopuje hřbitov. Před areálem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750.

Barokní kostel postavený r. 1769-1777 snad podle plánů Františka Kermera je přibližně orientovaná stavba s obdélnou lodí s konkávně vybranými nárožími, hranolovou věží v západním průčelí, pravoúhlým presbytářem a sakristií po jeho severním boku.

Kostel postaven v letech 1861 – 1863 v novorománském stylu z červených kvádrů permského pískovce. V západním kostelní věž s jehlancovou střechou. Vybavení interiéru rovněž v pseudorománském slohu.

Novogotický kostel sv. Petra a Pavla v Zaloňově pochází z let 1898-1900 a nahradil barokní stavbu z 18. století. Je filiální v římskokatolické farnosti při děkanství Jaroměř a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Původně gotický kostel, prvně tradovaný r. 1384. R. 1425 vypálen a zničen husity. Dnes má kostel barokní podobu neorientované jednolodní svatyně s hranolovou věží v čele a půlkruhovým závěrem a byl vystaven na původním místě hrabětem Ferdinandem Leopoldem Šporkem roku 1707.

Kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován r. 1355 jako farní, s patronátem Alberta z Ryzemburka. Kostel rozšířen a barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Interiér upraven v polovině 19. století a na počátku 20. století.

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Novogotický kostel sv. Václava v Čermné byl postaven v letech 1913-1915 na místě starého gotického kostelíka z r. 1384, který byl pro zchátralost r. 1913 zbořen. Nynější kostel je filiální ve farnosti při děkanství Hostinné, pravidelné bohoslužby se v něm nekonají.

Raně gotický kostel z posl. čtvrti 13. st. (vých. pol. lodi, presbytář, sakristie), přest. renesančně (1615 prodloužení a zaklenutí lodi, sev. kaple) a barokně v l. 1698 (věž), 1786 a 1797 (nová sakristie). Opravy 1864, 1926. Kolem kostela hřbitov s část. středověkou zdí snad pevnostního charakteru.

Kostel byl postaven kolem pol. 14. st. v gotickém slohu, první zmínka r. 1356. Poč. 16. st. přistavěna věž. R. 1641 kostel vyhořel, obnoven v l. 1641–1644 a r. 1679. Roku 1758/9 byl kostel znovu poškozen; r. 1771 opraven do dnešní podoby. Kostel obklopuje hřbitov s cennou ohradní zdí.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.