Turistické cíle v okolí obce Zboží

Pomník ve tvaru stély s plastikou Božího oka a s litinovým křížem na vrcholu stojí nad šachtou s pozůstatky cca 25 neznámých rakouských vojáků, padlých při bojích o Kohoutův dvůr v roce 1866.

Pomník dvěma pruským granátníkům z 2. gardového granátnického pluku, Louisi Knuthovi a Viktoru Poepkemu, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Je možné, že pod pomníkem je kromě uvedených dvou granátníků pohřbeno více padlých, tedy že označuje hromadný hrob pruských vojáků.

Pomník představuje dělostřelce nad rozbitým dělem a padlým spolubojovníkem. Je věnován příslušníkům c. k. 10. armádního sboru, padlým v bitvě u Trutnova 27. června 1866. Pomník nechal vytvořit místní spolek k údržbě válečných pomníků v roce 1907. Autorem je trutnovský sochař Josef Zeipelt.

Pomník třem rakouským vojákům ze 16. praporu polních myslivců, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Údajně se jedná o jeden z posledních dřevěných pomníčků, které označovaly vojenské hroby ze střetů v roce 1866 bezprostředně po válce.

Pískovcový pomník s křížem z r. 1895 na hrobě tří neznámých rakouských vojáků, padlých 28. 6. 1866 v bitvě u Rubínovic. Na pomníku je německý nápis „Hier ruhen 3 österreichische Soldaten, gefallen durch Kugeln tapferer Feinde am 28. Juni 1866". Netypický kříž je zdoben motivy popínajícího se máku.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.

Zachovalá dispozice se zbytky zdí malého plášťového hradu neznámé historie, na základě archeologického výzkumu se předpokládá vznik ve druhé polovině 13. století. Hrad zanikl požárem, ale dobu zániku hradu objasní podrobný archeologický průzkum.

Připomínána v pol.15.st. R.1525 přistavěna renesanční věž. V r.1610 přestavěna, ozdobena sgrafity. V průčelí věže postavy vysokých obrů z r.1641. V r.1789 přidány hodiny. Věž v základu čtyřboká a v patře osmiboká. Přestavěna v r.1912 a v roce 2002.

Oválný hrádek neznámého jména a historie nyní zván Radvanice. Archeologicky zkoumán r. 1970, vznik datován do 2. pol. 13. stol. Opevněn příkopem s valem, na horní plošině stála dřevěná věžovitá stavba, do patra kamenná. Na východní straně při vnějším valu nalezeny zbytky nějaké mladší stavby .

Lorenzo Piccolomini vystavěl v letech 1702-1708 zámek v barokním slohu. Počátkem 19. století Kuronští přebudovali zámek ve stylu klasicismu a empíru. Zámecký park vytvořen kolem r. 1810.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.