Turistické cíle v okolí obce Starý Svojanov

Domy v jednotném rondokubistickém slohu vznikly v letech 1923–24. Jejich autory jsou architekti Oldřich Liska a Václav Flégl. Původní červenou a okrovou barevnost fasád si nejlépe zachoval dům čp. 386 na nábřeží Svobody.

Pozdně středověká tvrz, jejíž vznik není písemně datován, byla původně součásti dvora jako "pánské stavení" Jana ze Strachnova. V letech 1613-1624 se stavení nazývalo tvrzí. Dnes po ní zůstal v zahradě domu čp.4 nepatrný pahrbek.

Empírový zámek, jehož základní podoba je dodnes zachována, byl vybudován v roce 1828 za Antonie Dubské, rozené Piatti z Drnovic, tehdejší majitelky Drnovic a Lysic. V roce 1924 za Albrechta Dubského byl se zdejšího dvora se zámkem zřízen zbytkový velkostatek. V současné době je v soukromém vlastnictví.

Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.

V 18. stol. byl v Sebranicích rychtářem a kronikářem Ondřej Kanýz. Právě on je považován za zakladatele stavení s tzv. žudrem ze 40. let 18. stol. Rodině Kanýzů stavba patřila až do r. 2012. Současný majitel zde provozuje kovářskou dílnu.

Pozůstatek kapličky u léčivého pramene, kterou postavil statkář J. Schlesinger r. 1935 jako dík za uzdravení nemocné ženy. Kaple byla oblíbeným poutním místem. V obd. po 2. sv. válce byla poničena pádem stromu, poté zchátrala. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na jejím obnovení.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1368, kdy majetek vlastnil Ješek, syn Jana z Boskovic. Postupně tvrz ztratila význam. V r. 1635 se uvádí již jako pustá. Později měl být na jejím místě vystavěn dvůr, jenž je dnes součástí areálu zemědělského družstva.

Klasicistní školu nechal v r. 1801 vystavět hrabě Antonín Belcredi. Svému účelu sloužila až do r. 1986. V letech 1992-1994 proběhla rekonstrukce a v r. 1998 byla v budově otevřena Síň rodáků.

Sloup připomínající morová neštěstí, stojí na Náměstí Míru

Kamenná socha Ecce Homo pochází z roku 1712. Umístěna v parčíku nedaleko sousoší Sv. Trojice. Socha prošla opravami a po rekonstrukci umístěna na současné místo. Po opravě je bez původní polychromie. Na podstavci je umístěn nápis.

Socha krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad z roku 1885 na centrálním náměstí.

Socha z doby kolem roku 1730. Autorem je Jiří František Pacák. Významná vrcholně barokní socha. Na válcovém podstavci umístěna socha Immaculaty s dítětem v životní velikosti. Materiálem je pískovec. V roce 2002 restaurována. Zápis do seznamu kulturních památek v r. 1964.