Turistické cíle v okolí obce Borohrádek

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Barokní jednolodní obdélná budova kostela bez věže z l. 1722–1723. Omítaná stavba spočívá na soklu z hrubě osekaných pískovcových desek. Presbytář čtvercový s okosenými rohy. Příklad typu venkovského pozdně barokního bezvěžového kostela. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Farní kostel sv. Jiří se poprvé připomíná v r. 1360. Současný barokní kostel s farou byl postaven v r. 1796 a v r. 1807 byla obnovena farnost. V r. 1822 kostel zničil požár, po němž byl následně obnoven do současné podoby.

Původně raně gotický kostel z konce 13. století na návrší v centru obce Svatý Jiří. Barokní přestavba 1757, další úpravy 1823–24, 1899–1900. Celkový vzhled silně zjednodušený. Obklopen funkčním hřbitovem oblého tvaru.

Původní starý kostel připomínán od 14. století. Nynější nový kostel postaven v l. 1769-1773. Areál vrcholně barokního městského kostela (kostel, krucifix, socha Mojžíše a přilehlý parčík), dominanta města a říčního údolí. Krypta z r. 1686. Zařízení soudobé (některé kusy ze starého kostela).

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Gotický kostel, postavený poč. 15. stol. pravděpodobně Šárovci ze Šárova. R. 1614 nechal Jan Rudolf Trčka kostel stavebně upravit. R. 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. V oknech se částečně zachovaly malované znaky Trčků z r. 1614. V kostele je zajímavá zděná kazatelna či gotický dřevěný sloup.

Rokokový kostel sv. Martina byl postaven v l. 1781–82 na místě pův. gotického kostela (patrně z 13. stol.). Se zděnou hranol. zvonicí s cibulovitou bání, vedle stojí fara z pol. 19. stol. U kostela socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727. V kostele rokokový oltář z r. 1781 od Josefa Pacáka z Litomyšle.

Kostel vystavěn kolem let 1723-1725. Jednolodní barokní stavba obdélného půdorysu. Věž před západním průčelím, sakristie při severní stěně. V interiéru kostela půlkruhový presbytář. Na stropě umístěny fresky. Nad sakristií oratoř. Kostel památkově chráněn od r. 1958.