Turistické cíle v okolí obce Borohrádek

Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1874. Kvalitní příklad regionální kamenické produkce z 2. poloviny 19. století. Pilíř je výraznou dominantou západní části náměstí. V r. 2006 restaurován a v letech 2011-2012 provedena úprava - sloupky s řetězem okolo pilíře. Památkově chráněn.

Bývalý panský pivovar byl postaven v 16. stol., jeho provoz byl později přerušen, obnoven r. 1826. R. 1910 vyhořel, poté opraven, pivo se zde vařilo do r. 1914. Pivovar je v areálu hospodářských budov, který patří k zámku. Budovy pivovaru jsou v současnosti pronajaty společnosti vyrábějící nábytek.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Skanzen byl založen r. 2002. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Jsou zde původní stavby lidové architektury, přenesené z jiných lokalit i kopie pův. staveb. Součástí expozice jsou ukázky dobových řemesel, nástrojů atp.

Pomník ve tvaru obelisku připomíná pobyt Jana Ámose Komenského v l. 1622–25, kdy ho v Brandýse hostil Karel Starší ze Žerotína. Pomník byl odhalen r. 1865 v místě, kde snad stál domek Komenského.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Dochovaná část renesanční tvrze z poloviny 16. století, kterou zde postavil zřejmě Přibík Sekerka ze Sedčic stojí ve východní části vesnice. Později sýpka, pak obytný dům. V r. 1948 částečně zbořena.

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.

Zámek byl vybudován jako barokní stavba v letech 1676 – 1690 pro Františka Karla Liebštejnského z Kolovrat. Před rokem 1722 byl zámek patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichla upraven do nynější podoby.

Nepatrné zbytku hradu postaveného r. 1282. Roku 1387 hrad zakoupil Půta z Častolovic, po jeho smrti připadl králi. Po roce 1558 se připomíná jako pustý. Dvoudílné sídlo složené z předhradí a jádra hradu, ze tří stran chráněný příkopem (z části i valem), na východě je strmý sráz k říčce Bělé.

Současnou třípatrovou dřevěnou rozhlednu o výšce 10 m postavila obec Skuhrov nad Bělou v místě zříceniny zdejšího středověkého hradu v roce 2011 k podpoře turistického ruchu. Rozhledna je snadno přístupná z parkoviště u kostela a po naučné stezce. Na vrchol vede 38 schodů.

Nevýrazné zbytky velkého tvrziště za čp.1. V r. 1318 je uváděn Vilém z Lysce a ze Slepotic. R. 1391 se uvádí Filip ze Slepotic. Kolem r. 1470 zde sídlí Heřman ze Sulic, předek Slepotických ze Sulic. První zmínka o tvrzi je až r. 1510, r. 1570 prodává Jiří Slepotický komornímu panství pardubickému.