Turistické cíle v okolí obce Borohrádek

Renesanční zámek z l.1562-1574. Barokně přestavěn v 18.st. R.1829 vyhořel. Po r.1850 opraven a přistaveno východní křídlo s kaplí a pseudogotická kaple. Zámek je čtyřkřídlý obdélníkový. Na východní straně je přistavěna kaple s polygonálním závěrem.

Dizpozice tvrziště v hájku uprostřed obce, jihozápadně od motorestu. Tvrz zmiňována poprvé v roce 1336 jako královský majetek, později v majetku Šternberků, zanikla po připojení k Holicím v 15. století.

Bývalá vodní tvrz ze 14. století východně od centra Dašic. Zachovány gotické sklepy, renesanční přízemí je zděné, vzadu ze dvěma opěráky. První patro dřevěné a omítnuto.

Tvrz poprvé připomínaná v roce 1496, vzniklá pravděpodobně v době předhusitské. Na přelomu 16. a 17. století za Viléma Dobříkovského z Malejova proběhla renesanční přestavba. V průběhu 18. století přestala být obývána a zpustla.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.

Hasičská zbrojnice v západní části obce Vraclav. Z kamene zděná neomítaná prostá budova s polovalbovou taškovou střechou. Od r. 2003 vedena jako kulturní památka. Její historie sahá nejpozději do 30. let 19. století.

Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Byl zbudován ve dvou stavebních fázích, dnes pouze příkopy a valy.

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 2. pol. 14. stol. holickou větví Šternberků zanikla po připojení k pardubickému panství poč. 16. stol. V terénu jsou znatelné pozůstatky tří ze čtyř bastionů, které rozšířily opevnění tvrze zřejmě v pol. 15. století.

Původně zde stál gotický hrad, jenž v 16. století zpustl a byl nahrazen tvrzí zbořenou až r. 1817. V r. 1867 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit zámek, který sloužil hospodářské správě jelenských statků.