Turistické cíle v okolí obce Borohrádek

Mariánský sloup s balustrádou na dvou stupních na půdorysu kvadrilobu, piliřky s rozvilinou v rámcích, kuželky novější. Na vrcholu socha Panny Marie. Soklová část kvádrová s erby a nápisy. Vrcholně barokní sochařské dílo z roku 1707. Dominantní prvek ve východní části náměstí. Památkově chráněný.

Význam smírčího kříže za jihovýchodním okrajem Bošína snad z 18. století není znám. Jde o hrubě opracovaný pískovec s tzv. Cyrilometodějským křížem. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Empírová pískovcová svatojánská socha v životní velikosti pořízená soukromými donátory r. 1852. Postava oděna v tradičním kanovnickém rouchu s kvadrátkem na hlavě. V náručí drží kříž s Kristem. Kolem hlavy svatozář s pěti hvězdami. Doklad regionální sochařsko-kamenické produkce z pol. 19. stol. na Vysokomýtsku. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha znázorňující sv. Marka byla vytvořena v roce 1760, jejího autora prameny neuvádějí. Socha je památkově chráněna od r. 1958.

Vrcholně barokní socha zemského patrona sv. Prokopa, osazená na netypickém podstavci imitujícím skálu. Datace zezadu sochy nad lemem roucha do roku 1730. Ukázka vrcholně barokní sochařské práce v regionu. Je umístěna po levé vnitřní straně hlavního vstupu do zámeckého areálu. Památkově chráněna.

Původně se jednalo o vilu postavenou podle projektu Josefa Drahoše v r. 1890 Janem Horským pro jeho manželku Ludmilu. V r. 1925 byla vila Ludmila č. p.117 přestavěna na sokolovnu a její siluetu obohatil významný blok divadelního jeviště. Od 20. března 1995 je budova památkově chráněna.

Benjamin z Vlknova postavil po r.1558 sídlo označované jako tvrz, zámek, nebo zámeček. R.1699 je získali pražští karmelitáni a zámeček přeměnili v hospodu. R.1952 převzalo objekt JZD, hospoda zrušena.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí v Třebechovicích od roku 1749. Roku 1832 bylo opraveno, další oprava byla provedena r. 2005. Nejsvětější Trojice společné označení Boha v křesťanském dogmatu o třech osobách (Otci, Synu a Duchu svatém) které sdílejí jediné božství.

Budova vznikla přestavbou renesančního zámku, připisovaného Trčkům z Lípy, spíše ale zbudovaného po r. 1578 Kryštofem starším Betengelem z Neunperku. Po ztrátě funkce panského sídla tu (až do r. 1962) fungoval pivovar. Po restituci a rekonstrukci na poč. 21. stol. zde bylo vaření piva obnoveno.

V r. 1519 kupuje ves Mikuláš Sudlička z Borovnice. On, či jeho synové, zde budují tvrz zmiň. až v r. 1589, kdy je maj. Václav Sudlička. V r. 1631 je v majetku jeho dcer Kunky a Hedviky. V r. 1654 získává panství Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a nechává ho zpustnout. Po r. 1654 se již nepřipomíná.

Barokně klasicistní budova z r. 1782 v místě renesanční synagogy zničené požárem v r. 1779. Za 2. sv. války zpustošena, po válce sklad a prodejna plynu. Od 90. l. 20. stol. zde sídlí Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.