Turistické cíle v okolí obce Borohrádek

Hradiště známé vyvražděním Vršovců roku 1108 se nachází na Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou. Akropole je obehnána dochovanými valy o výšce 4 - 6 m a její rozloha je 0,8 ha. Na místě je postaven pomník.

Rozhledna se nachází na vrchu Kastel severně od Vrbic na kótě 445. Hlavní konstrukce je dřevěná, doplněná točitým ocelovým schodištěm. Výška rozhledny je 30 m, dvě vyhlídkové plošiny ve výšce 11 a 25 m a na návštěvníka čeká 118 schodů.

Zámecký zvěřinec zřídila majitelka Častolovic Franziska Diana Phipps Sternbergová v podobě tzv. petting farm se zaměřením na děti. Zvířata je tu možno i krmit nebo si je pohladit. Kromě výběhů tu jsou voliéry s vyřezávanými domečky nebo zámečky pro malá zvířátka. Přístupno celoročně.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze po roce 1533, kterou provedli potomci Jana Lukavského z Lukavice. R. 1924 vyhořel, ale už v letech 1925–26 byl opraven. Od r. 1945 zámek vlastní stát a od roku 1960 je zde sídlo Státního oblastního archívu.

Židovský hřbitov založen r. 1616 (či snad již r. 1588) a používán do 2. sv. války. Zachovalo se na něm cca 400 náhrobních kamenů, nejstarší z r. 1690, nejmladší z r. 1942. Dochovala se na něm řada cenných barokních stél.

Hřbitov údajně založen před rokem 1673, doložen roku 1688, v letech 1753, 1806 a 1820 rozšiřován. Celkem na 500 deskových náhrobků barokního a klasicistního typu s hebrejskými, německými a českými nápisy z let 1700-1940, nejstarší čitelný náhrobek z roku 1700.

Jméno Zítkov je nepochybně novověkým označením hradu. Nejspíše se jedná o Nový hrad, založený Karlem IV. nebo Janem Pyknou z Lichtemburka, který ho držel v r. 1388. K zániku hradu muselo dojít záhy, na počátku 15. století ho nahradila tvrz v Chocni.

První zmínka o obci je z roku 1160. Hranolová zvonice pochází z první pol. 19. stol. Je zděná se střechou z pálených tašek. Nad vchodem do zvonice nika, prázdná. Zvonička na malé vyvýšenině, vede k ní deset schodů.

Stupňovitá věžovitá stavba na oktogonálním půdorysu. Zapojena do nároží ohradní zdi kostela. V patře zvonová stolice pro dva zvony. Zachován pouze jeden zvon. Ve vrcholu střechy je makovice s kovaným křížem. Zvonice jako technická památka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Masivní zděná raně barokní zvonice, součást poutního mariánského areálu. Je umístěna v jedné z diagonál eliptické ohradní zdi hřbitova, uprostřed něhož stojí kostel. Postavena z úsporných důvodů místo uvažovaného kostelního dvojvěží.

Dřevěná zvonice v jihozápadním koutě kostelního areálu ve vyvýšené poloze nad centrem obce. Postavena pravděpodobně v 18. století, zřejmě na místě starší předchůdkyně. Historické zvony zničeny v obou světových válkách.

Dominantou obce je zvonička v centru. Slouží současně dobrovolným hasičům jako zbrojnice. Nad vchodem do kapličky je soška sv. Floriána. Je mu zasvěcen i nový zvon ve věžičce.