Turistické cíle v okolí obce Vojenice

Tento empírový zámek si nechal vystavět hrabě Josef Kinský v letech 1829–1835. Jednopatrová budova s předsunutým sloupovým portikem. Okolo rozsáhlý anglický park.

Tvrz se připomíná r.1629. R. 1668 po požíru nechal Václav Záruba z Hustířan postavil raně barokní zámek. R. 1777 zámek znovu vyhořel. Byl obnoven a v této podobě se dochoval dodnes.

Kostelecká Lhotka je samota na místě bývalého hospodářského dvora asi 800 m severně od obce Tutleky, jejíž je nyní součástí. Zbytky místní tvrze z počátku 17. století zanikly r. 1957 při budování velkovýkrmny prasat.

Tvrz založena poč.17.stol., r.1700 rozšířena na zámek. R.1824 Antonín Slivka ze Slivic přestavěl pozdně klasicistně. Josef Huppmann de Valbela v r.1874 přistavěl pseudoslohovou jednopatrovou budovu. Kol. r. 1900 Vilém Königswarter zřídil kapli.

Pozdně renesanční stavbu z roku 1602 nechal zbudovat Jan Rudolf Trčka z Lípy v západní části opočenského zámeckého parku podle vzoru letohrádku v pražské Stromovce. Současná podoba je výsledkem empirových úprav, provedených roku 1810.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Budova bývalého šlechtického sídla s absencí architektonických detailů sloužící v současnosti jako pošta. Po r. 1637 zde staví sídlo Volf Bedřich Czetlitze ze Seitendorfu. V r. 1682 je uváděna jako pustá. Od r. 1684 slouží jako sýpka. V r. 1924 ji získává obec a přestavuje na byty a kanceláře.

Plátenickou manufakturu nechal někdy kolem poloviny 18. století vybudovat Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Později se zde začaly vyrábět i jemné druhy plátna a tzv. tažné plátno, zvláště ubrusy a závoje. Za Jana Antonína Harbuvala Chamaré v 60. letech 18. století manufaktura upadla.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.

Secesní budova měšťanské školy vyrostla v severní frontě malého (Trčkova) náměstí v Opočně podle projektu L. Skřivánka roku 1906 na místě staré renesanční radnice a hostince Maglaj. Pozoruhodná stavba s bohatou malířskou výzdobou fasády propojuje náměstí se sousední Hradební ulicí.

Městské opevnění dal vybudovat kolem r. 1500 Jan Černčický z Kácova. Místy až šestimetrové hradby byly doplněny pěti baštami se střílnami. Součástí byly věž Zázvorka a od r. 1532 pětiboká dělová bašta. Vstup do města byl možný dvěma branami, Krajskou (zbořena r. 1874) a Horskou (zbořena r. 1905).