Turistické cíle v okolí obce Vojenice

Římskokatolický kostel pocházející z r. 1696, v 18. stol. barokně přestavěn, později obohacen empírovým průčelím, v r. 1940-41 zvýšena věž a v ní umístěny radniční hodiny. Kostel opraven v letech 1999-2000.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Dobřanech nahradil r. 1738 dřevěný gotický kostel, který je doložen jako farní již r. 1358. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Farní kostel sv. Mikuláše v Bohuslavicích gotického původu upravován převážně barokně v 17., 18. i 19. století. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z 20. stol. Pravidelné bohoslužby zajišťovány ex currendo z farnosti České Meziříčí. Památkově chráněn od r. 1958.

Současný kostel sv. Petra a Pavla je barokní stavba z let 1739-1741, kterou zbudoval tehdejší majitel panství František Karel Kolowrat Liebsteinský. Stavba byla umístěna jihozápadně od staršího dřevěného kostela, zbořeného počátkem 18. stol. Nyní je filiální ve farnosti při děkanství Dobruška.

Barokní kostel na místě svatyně z r. 1385 nechal postavit v l. 1741–47 Rudolf Josef hrabě Colloredo. Po zřícení klenby novorenesančně obnoven r. 1901. Jednolodní obdélný s hranolovou věží před jižním průčelím, pravoúhlým závěrem a čtvercovou sakristií v ose. U kostela památné lípy z l. 1849 a 1918.

Farní kostel sv. Prokopa v Přepychách gotického původu ze 14. stol. přestavěn renesančně r. 1574 za Viléma Trčky z Lípy a Lichtenburka. Věž nově postavena r. 1841. Konají se zde pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 kostel s ohradní zdí pův. hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Kostel byl postaven v l. 1712–1713 na místě pův. kostela ze 14. stol. Kostel r. 1898 vyhořel, při následné opravě získal dnešní podobu. Pod kostelem je krypta, ve které bylo nalezeno 34 mumií ze 17. a 18. stol. V kostele je mj. křtitelnice z roku 1691 a oltářní obraz sv. Prokopa (Josef V. Hellich).

Dřevěná stavba kostela doložena r. 1350, kamenná pozdně gotická postavena poč. 16. stol. Radikální barokní přestavbu v letech 1709-1724 provedl Mikuláš Rossi. Po ničivém požáru města r. 1806 interiér kostela klasicistní, děkanství postaveno nově r. 1808, nahrazena zničená pozlacená báň zvonice.

Empírový kostel postavený v l. 1816–21 na místě dřevěného gotického kostela. Roku 1861 blesk zničil věž a požár roztavil zvony. Jednolodní stavba s trojboce zakončeným závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Barokní kostel sv. Víta byl vystavěn Františkem Kermerem v l. 1770–75 náhradou za zbořený gotický kostel. Z původního kostela se dochovala krypta s hrobkami Půticů a Oppersdorfů. Kostel je jednolodní s obdélným závěrem a hranolovu věží v průčelí.

Kostel byl postaven kolem pol. 14. st. v gotickém slohu, první zmínka r. 1356. Poč. 16. st. přistavěna věž. R. 1641 kostel vyhořel, obnoven v l. 1641–1644 a r. 1679. Roku 1758/9 byl kostel znovu poškozen; r. 1771 opraven do dnešní podoby. Kostel obklopuje hřbitov s cennou ohradní zdí.

Barokní kostel Všech svatých na hřbitově v Sedloňově postavil r. 1711 Kašpar Klinkert náhradou za dřevěný kostelík z 16. stol. u potoka. Chátrající kostel je již několik let z bezpečnostních důvodů uzavřen, protože hrozí zřícení stropu. Je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách.