Turistické cíle v okolí obce Vojenice

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

Zaniklá vodní tvrz. R. 1428 seděl na tvrzi Nykl z Labouně, r. 1500 potom Vilém z Veselice. Později tvrz připojena k panství Smiřickému, poté tvrz zpustla. Dnes na místě terénní nerovnosti a býv. vodní příkop.

Kamenný most přes Zdobnici ve Vamberku z let 1864-1865 je tříoblouková stavba se dvěma zkosenými pilíři a zdobená původně osmi plastikami od Eduarda Harnacha, které zpodobňují národní světce a Ukřižování. Dvě však byly pro poškození demontovány. Pod mostem je na řece splav.

Trojobloukový kamenný most z 18. století přes Zlatý potok spojuje dvě opočenská historická přadměstí: starší Podkostelí na pravém břehu a mladší Švamberk (původně Schweinberg) na levém. Pravé předmostí zdobí malá socha sv. Jana Nepomuckého, současná s mostem.

Kaple Panny Marie Lurdské v Dřízenském údolí u Přepych vznikla r. 1889 spolu s křížovou cestou jako poutní místo na paměť 40. výročí vlády císaře Františka Josefa I., a to z popudu faráře Aloise Mádra. Místo v zalesněném údolí je krásně udržováno.

Hřbitovní novorománsko-byzantskou kapli na půdorysu řeckého kříže nechal v letech 1865–8 na místě starší dřevěné stavby postavit hrabě Hanuš Kolovrat podle projektu A. Turka. Okolní hřbitov zrušen po r. 1970. Při kapli pomník padlých z války r. 1866.

Pozdně gotická kaple z r. 1580, postavená Magdalenou z Donína, manželkou Fridricha z Oppersdorfu. Do nynější podoby přestavěna r. 1832.

Pískovcová kašna byla vytvořena v roce 1841 a upravena v roce 1896. Na počátku 21. století byla rekonstruována. Uprostřed čtvercové kamenné nádrže stojí jednoduchý sloup, zdobený chrliči v podobě ryb.

Konvent založený s přispěním Ludwiga von Colloredo-Wallsee roku 1674 byl zřejmě první stavbou nového opočenského náměstí. Postaven 1676–77 podle projektu řádového architekta P. Bruna, opraven po požáru 1733. Křížová chodba a mariánská kaple z roku 1761.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Počátky kostela spadají do 2. poloviny 16. století, vysvěcen r. 1581. Na jeho místě na počátku 17. století vybudován raně barokní kostelík. Stávající podoba je výsledkem stavebních úprav provedených r. 1914 (arch. Václav Roštlapil). Památkově chráněn.

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.