Turistické cíle v okolí obce Přelouč

Barokní kostel, s obdélnou lodí, půlkruhem zakončeným závěrem a čtvercovou sakristií postaven se samostatnou zvonicí r. 1732 v místě snad románské svatyně. R. 1745 se zhroutila klenba lodi, r. 1771 kostel vyhořel. Poč. 20. st. přistavěna hranolová věž a zbořena zvonice. Skromný mobiliář barokní.

Na místě starého původního gotického kostela byl r.1760 vystavěn nový kostel. U kostela roku 1770 postavena zvonice v maurském stylu, jejíž přízemí sloužilo i jako márnice hřbitova, který obklopoval kostel. Před zvonicí umístěna socha sv. Floriána.

Původně románsko-gotický kostel, upravený a rozšířený 1729. Věž z let 1816–17 nahradila dřevěnou zvonici. Na opěrné zdi u kostela devět náhrobků z let 1602–1753.

Gotický kostel sv. Matouše pochází přibližně z roku 1280. Původně opevněn zdí a příkopem. Několikrát přestavován a opravován. Areál kostela dobudován r. 1849. Do areálu patří i barokní kostnice z 18. stol. stojící na hřbitově u kostela. Pseudobarokní oltář s obrazy pochází z 2. pol. 19. stol.

Míčovský farní kostel sv. Matouše je prvně doložen již r. 1349 jako gotická stavba. Jeho současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1880-1884. Pravidelné sobotní bohoslužby jsou zajišťovány ex currendo z farnosti Ronov nad Doubravou.

Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu ze 14. stol. je jediným pozůstatkem vsi Lepějovice, která zanikla zčásti při budování rybníků v 16. stol. a definitivně při parcelaci dvorů na choltickém panství v 18. stol. Kostel na hřbitově přestavěný r. 1819 a opravený r. 1889 se nyní nevyužívá.

Novorenesanční kostel sv. Mikuláše byl stavěn na přelomu 19. a 20. stol., dokončen r. 1903. Nahradil dřevěnou stavbu téhož zasvěcení z r. 1665, přenesenou r. 1894 na Národopisnou výstavu. Z původního kostela zachována většina vnitřního zařízení. Kolem něj funkční hřbitov.

Gotický kostel sv. Mikuláše ve Stolanech ze 14. stol. s neobvyklou věží zakončenou kamenným jehlancem a cimbuřím. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Farní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu doložen od 14. stol. Při barokní přestavbě r. 1768 zachovány některé gotické části. Vnitřní vybavení převážně z 18. stol., varhany z r. 1847.

Románský vlastnický kostel z doby kolem roku 1200, jižně od něj stávalo šlechtické sídlo, později přesunuté na dodnes dochované tvrziště asi 100 m od kostela. Barokní přístavba jižní lodi, oprava 1926–7 a v 90. letech 20. století.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., připomínán r. 1350 jako farní. Stojí na návrší na hřbitově, obklopen původně hradními valy s příkopy. Měl staršího, románského předchůdce, což prokázaly vykopávky. Regotizován r. 1898. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Raně gotický kostel byl postaven koncem 13. st. na místě románského kostelíka. Z něj zůstal zachován portál a dnešní sakristie. Věž byla přistavěna r.1461-1506. R.1421 se zde konal tzv. čáslavský sněm. Byly zde nalezeny ostatky připisovány Žižkovi.