Turistické cíle v okolí obce Přelouč

Pohránovský rybník je pozůstatkem původní pernštejnské rybniční soustavy, který byl poprvé zmíněn k roku 1496, aby byl koncem 50. let 19. století zmenšen kvůli výstavbě železnice, v roce 1865 vysušen a k jeho obnově došlo až roku 1888.

Čáslavský pomník Jana Žižky z Trocnova zadán r. 1878 Josefu Václavu Myslbekovi. Podobu vojevůdce konzultovali V.V. Tomek a M. Tyrš. Hranolový podstavec sochy podle návrhu Antonína Wiehla pochází z roku 1879. Pomník odhalen v srpnu 1880, od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek.

Pomník k 600. výročí konání Čáslavského sněmu na Kostelním náměstí vedle kostela sv. Petra a Pavla. Instalován 2.12.2021 v rámci projektu "Boží bojovníci - 600 let.

Pomník čáslavského utrakvistického kaplana, který byl v Čáslavi r. 1627 popraven čtvrcením. Pomník stojí před kostelem sv. Petra a Pavla. Osmiboký sloup zdobený trnovou korunou na členěném podstavci s hlavicí završenou kalichem byl postaven roku 1925 Karlem Borovičkou podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka.

Pomník z r. 1960, v r. 2000 obnovený pietní deskou, připomíná největší železniční neštěstí v dějinách Československa. Dne 14.11.1960 kus od stanice Stéblová na trati Pardubice–Hradec Králové došlo k čelní srážce dvou osobních vlaků s následným požárem. Zahynulo 118 lidí.

Secesní budova z doby okolo r. 1910. Patrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou věží s hodinami. Oprava poč. 20. let 20. stol. Nad okny z obou stran umístěny znaky Československé republiky. Budova památkově chráněna od roku 1958, dosud slouží původnímu účelu.

Empírová usedlost z doby kolem roku 1830 se starší renesanční částí. Jádrem je patrová obytná stavba. Obytné budovy s bohatě zdobenou fasádou. K levému křídlu přiléhá ohradní zeď s bránou do dvora. Od r. 1966 chráněná kulturní památka.

Chráněné území tvoří dvě menší bezodtokové lesní tůně na místě někdejšího třešňového sadu. Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků a jejich biotop. Zejména se jedná o čolka velkého a možnost jeho rozmnožování.

Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.

Radnice postavena v letech 1769-70 a upravována v průběhu 19.století. Palácová dvoupatrová stavba v barokním slohu, s mansardovou střechou. Uprostřed nad nikou je nízká věž s bání. V oblouku nad balkonem umístěn reliéf městského znaku.

Radnice postavená roku 1530 na parcelách tří starších domů s využitím architektonických článků z pardubické pernštejnské terakotové dílny. Přestavěna 1772, upravována v 19. a 20. století. Dnes sídlo městského úřadu, v přízemí restaurace.