Turistické cíle v okolí obce Chvalkovice

Původní kaple z let 1860-1862 byla roku 1908 opravena a přestavěna do podoby kostela. Nynější stavba je filiálním římskokatolickým kostelem sv. Rodiny ve farnosti Nové Město nad Metují bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel je prvně zmiňován r. 1356. R. 1420 byl pobořen Orebity a r. 1424 opraven hradeckými husity. Původně gotický kostel byl barokně upraven poč. 18. stol. Kostel je památkově chráněn. R. 1996 prošel vnější i vnitřní rekonstrukcí. V interiéru kostela je zajímavostí cínová křtitelnice z r. 1693.

Kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován r. 1355 jako farní, s patronátem Alberta z Ryzemburka. Kostel rozšířen a barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Interiér upraven v polovině 19. století a na počátku 20. století.

Renesanční kostel sv. Václava v Číbuzi postaven r. 1601 na místě staršího, kostel ve vsi doložen již koncem 13. stol. Přestavěn barokně po požáru r. 1772, dále opravován v letech 1839, 1897, 1972, 1987 a 1995-1996. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Dřevěná stavba kostela doložena r. 1350, kamenná pozdně gotická postavena poč. 16. stol. Radikální barokní přestavbu v letech 1709-1724 provedl Mikuláš Rossi. Po ničivém požáru města r. 1806 interiér kostela klasicistní, děkanství postaveno nově r. 1808, nahrazena zničená pozlacená báň zvonice.

Raně gotický kostelík zaniklé vsi Dobenín ze 13. století, poprvé zmiňován v roce 1359, v okolí se odehrály střety s husity a s pruskými vojsky. Obnoven v roce 1925. V kostele je hrobka Straků z Nedabylic.

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Novogotický kostel sv. Václava v Čermné byl postaven v letech 1913-1915 na místě starého gotického kostelíka z r. 1384, který byl pro zchátralost r. 1913 zbořen. Nynější kostel je filiální ve farnosti při děkanství Hostinné, pravidelné bohoslužby se v něm nekonají.

Pův. gotický kostel byl postaven zřejmě r. 1310. Vyhořel v l. 1441 a 1570, přestavěn v l. 1570 - 1578 stav. Vlachem Baltasarem za Albrechta ze Smiřic. Nejvíce poničen požárem r. 1663, při opravě sníženy věže a opatřeny dřevěnou nástavbou (18. stol.). R. 1850 přistavěna záp. předsíň. Opraven r. 1939.

Kostel byl postaven kolem pol. 14. st. v gotickém slohu, první zmínka r. 1356. Poč. 16. st. přistavěna věž. R. 1641 kostel vyhořel, obnoven v l. 1641–1644 a r. 1679. Roku 1758/9 byl kostel znovu poškozen; r. 1771 opraven do dnešní podoby. Kostel obklopuje hřbitov s cennou ohradní zdí.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Bývalá kovárna je památkově chráněná patrová roubená stavba pocházející z r. 1800. Je hodnotným dokladem venkovské stavby z přelomu 18. a 19. stol. Na pavlači se nachází dřevěná plastika sv. Mikuláše a před budovou stojí pískovcová socha Korunovace Panny Marie.