Turistické cíle v okolí obce Chvalkovice

Vila v jižní okrajové části města. V rondokubistickém stylu vyprojektoval architekt Josef Gočár. Vila postavena v letech 1923 až 1924 místním stavitelem J. Pitřincem. Zachovaný exteriér, zčásti i vnitřní vybavení.

Fragment tvrziště, tradičně označovaného také Na hradě, asi 1 km severně od České Skalice, na okraji příkrého skalnatého srázu nad levým břehem Úpy. Zachovala se jen zadní hrana tvrziště ve formě valu se zlomkem zdi na severním konci.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.

V jádru gotický kostel byl postaven patrně v 1. pol. 14. stol. (zmiňuje se r. 1348) na místě dřevěného kostelíka. V 1. pol. 18. stol. barokně přestavěn. U kostela je gotická dřevěná zvonice (16. stol.), ve hřbitovní zdi barokní portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie (1740) z dílny bratří Pacáků.

Stavba barokního kostela dokončena roku 1725. Kostelní věž postavena již roku 1715. Kostel až do roku 1891 obklopoval hřbitov. Deska ve zdi bývalého hřbitova připomíná hrob rakouských a pruských vojáků padlých ve válce roku 1866.

Novorománský kostelík Navštívení Panny Marie z r. 1901 stojí v centru obce Dolany a je v jejím vlastnictví. Pro své drobné rozměry často označován za kapli. Církevně v působnosti farnosti Jaroměř bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel Nejsvětější Trojice v Litíči stojí na hřbitově na návrší nad obcí. Nahradil původní renesanční stavbu z r. 1586. Původní kostel zbořen r. 1860 a v letech 1860–1861 postaven kostel současný v novorománském slohu. Nyní v majetku obce, církevně využíván jen příležitostně.

Kostel byl postaven v l.1513–1523 za Jana Černčického z Kácova. R. 1526 vyhořel, poté opraven. Přestavěn v r. 1534 za Vojtěcha z Pernštejna a r. 1540 za Jana z Pernštejna. R. 1556 prodloužen. Opakovaně upravován a obnovován v 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení ze 17.–18. stol. Kulturní památka ČR.

K původnímu dřevěnému kostelu byla v letech 1604–1605 přistavěna zděná renesanční věž. Zchátralý dřevěný kostel zbourán a v letech 1769–1772 k věži přistavěn kostel ve slohu vrcholného baroka s prvky rokoka. Po požáru v r.1820 byl obnoven r.1830.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1760-1770 postaven na místě starší stavby zásluhou J. Ch. Swéerts-Sporcka. Jednotné rokokové vnitřní zařízení pochází z doby stavby. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Dvůr Králové n. L. s pravidelnými bohoslužbami.

Na dnešním Dolním předměstí je doložen dřevěný kostel kolem r. 1500. Ten byl na počátku 18. století stržen. Na jeho místě byl roku 1752 postaven současný zděný barokní kostel Povýšení sv. Kříže. Koncem 18. století byla přistavěna věž. Hlavní oltář je z 18. století a vytvořil jej J. Kramolín.